Abhejali Bernardová zdolala potřetí kanál La Manche, tentokrát stylem prsa. Prsařským stylem devětačtyřicetiletá česká plavkyně úžinu překonala jako teprve čtvrtá žena, kraulem to zvládla v letech 2011 a 2021.
Trasu dlouhou 34 kilometrů urazila z Británie do Francie za 17 hodin a 38 minut. Třikrát před ní přeplavali La Manche z Čechů jen Yvetta Hlaváčová a David Čech.
Bernardová považuje za symbolické, že právě počátkem srpna uplyne 100 let od okamžiku, kdy La Manche přeplavala první žena. Chtěla to na její počest udělat náročnějším způsobem. Poslední týdny přípravy už plavala jenom kraulem, aby si kolena a další části těla šetřila až na samotnou plavbu. „Ten styl je náročný na kolena, na třísla, takže jsem to musela upravovat. A vlastně nejdelší trénink, který jsem měla stylem prsa, bylo osm hodin v kuse, takže jsem nevěděla, jak dlouho ta kolena a celkově celé tělo vydrží,“ přiznala,
„Když jsem si četla, jak málo lidí přeplavalo La Manche stylem prsa, divila jsem se. Ale když jsem začala trénovat, pochopila jsem proč. A začala jsem z legrace říkat, že je to sice náročnější styl, zato o dost pomalejší. Kraulem už jsem La Manche plavala dvakrát, tak proč to nezkusit těžší cestou?“ uvedla. „Rozhodně jsem si během plavby napolykala mnohem víc slané vody než při kraulu. Zároveň člověk vidí, kam plave, takže vidí, že se třeba přibližuje strašně pomalu,“ odhalila úskalí zvoleného stylu.
Nejtěžší to podle ní bylo na začátku, protože podmínky asi prvních šest hodin byly opravdu brutální. „Házelo to se mnou, ani jsem nemohla vlastně mít nějakou pravidelnost v tempech, protože jsem si musela dávat pozor, kdy která vlna je. Pak to na mě házelo tu loď, takže jsem musela pořád odplavávat od lodi a říkala jsem si, že jestli to takhle bude celou dobu, že vlastně nevím, jestli doplavu,“ přiznala s tím, že se pak moře relativně zklidnilo.
„Pak jsem se na druhou stranu utěšovala tím, že prostě pokrok není jenom tak zadarmo a že když člověk chce něco dokázat, tak to vždycky stojí nějaké úsilí,“ dodala plavkyně ze Sri Chinmoy Marathon Teamu a připomněla, že mottem jejího oddílu je sebepřekonání.
Na konci pak musela asi hodinu a půl sprintovat, až už to vypadalo, že bude muset přejít do rychlejšího kraula. Když se pak ve Francii dotkla na pláži dna, byla podle svého vyjádření nesmírně vděčná a šťastná, že se to podařilo, protože konec byl opravdu nekonečný. Přeplavba jí ale přinesla nový zážitek. „Užívala jsem si, že jsem viděla ty lodě na La Manche, viděla jsem krásný východ měsíce,“ řekla a poznamenala, že francouzská policie na břehu se divila, co tam dělá a jestli je běžné, že se takhle plave z Anglie.
Jsou tři Češi, kteří La Manche přeplavali třikrát, a Bernardová nevylučuje, že se pokusí překonat český rekord a že se sem opět vrátí – navzdory tomu, že se voda nezdá být příliš lákavá. „Je to studené a jsou určitě čistší mořské plochy,“ říká, ale dodává, že ji kanál pořád nějakým způsobem volá.
„Zároveň ale jsou různé další vodní plochy, které se dají plavat, takže uvidíme, co přinese budoucnost,“ uzavřela Bernardová.
