PŘÍBĚH: Wright bojoval sám se sebou, "Snakebite" mu ukázal cestu. A zbytek už je historie...

Odpověď nalezneme ve slavném citátu francouzského kardinála Richelieua: "Cherchez la femme - Za vším hledej ženu."

Konkrétně Wrightovu manželku Joanne, která jeho talentu věřila i v nejtěžších chvílích a která se zasadila jak o návrat rodáka z Livingstonu do kolotoče okruhu PDC (Professional Darts Corporation), tak o svéráznou image, s níž je zmíněná přezdívka Snakebite spojena.   

Ale nejprve se vraťme do roku 1995.

Právě v něm se muž, který v pěti letech zamířil s matkou do Anglie, poprvé zúčastnil MS. Oproti současnosti měl rozumný účes, sladěné černé oblečení a v úvodním kole smolně prohrál s tehdejší světovou jedničkou Richiem Burnetem.

Krátce nato Wright s šipkami skončil. "Nemohl jsem si dovolit pokračovat. Po zaplacení všech pravidelných výdajů mi zůstávalo kolem 14 liber na týden," vzpomíná.

I proto v době, kdy se z Phila Taylora či Raymonda van Barnevelda stávali milionáři, cestoval od města k městu a střídal jednoho zaměstnavatele za druhým - umýval okna, demoloval betonové zdi, pracoval na stavbě…

V kontextu s událostmi posledních dnů by jeho příběh mohl oslovit nejednoho filmového režiséra.

Novoroční happy end by se nicméně nestal realitou bez nezištné pomoci. "Jednoho večera, tuším v roce 2007, jsem sledoval v televizi Grand Slam of Darts. Došlo mi, že jsem většinu hráčů dokázal v minulosti porazit a že stále můžu do šipkařského vlaku naskočit," pokračoval Wright.

"Jo zavřela svůj kadeřnický salon a použila peníze, abych mohl hrát. Já jsem těsně před Vánoci odešel z práce, v únoru opět začal na PDC Tour a rok uzavřel se ziskem 1200 liber (36 tisíc korun), což mělo k ideálu daleko, ale Jo mě i tak nepřetržitě povzbuzovala," složil manželce kompliment.

"Každý ho shazoval. Dokonce i nejbližší tvrdili, že z něj nic nebude. Snažila jsem se mu proto všemožně zvednout ztracené sebevědomí, byl strašně stydlivý," doplnila Joanne.

Snakebite

Právě manželka a její dovednosti stály za zrozením "nového" hráče na okruhu. Vše odstartovaly pestrobarevné vlasy, následovaly křiklavé košile, kostkované kalhoty, taneční entrée a uzavřely bláznivé obrazce na hlavě.

Komentátoři i fanoušci se zprvu s jeho image vůbec neztotožnili. "V začátcích křičeli: ,Podívejte na toho idiota, na toho klauna.‘ Ale já chtěl být jen jiný. Nebyl to plán," upozornil Wright. 

Výraznější finanční ohodnocení však konstantně nepřicházelo a úvaha o odchodu z šipkařského světa se vrátila.

Zlom přišel až v roce 2014.

Na MS v Londýně senzačně dokráčel do finále, kde prohrál s Nizozemcem Michaelem van Gerwenem a šek v hodnotě 100 000 liber (zhruba 3 mil. korun) víceméně záchranil kariéru. "Do té doby jsme žili hodně na hraně a chtěli jsme to zabalit," přiznal.

Wrightova popularita začala extrémně stoupat, asociace PDC mu dokonce udělila výjimku na výstřední dress code. 

Navenek ukazoval image Mohykána s outfitem z komiksu, uvnitř byl ale stále stydlivý muž.

"Snakebite je mé druhé já, pomáhá mi zamaskovat plachost. Když jsem na turnaji a přijdu na pódium, mé soustředění je stoprocentní. Pokud bych hrál mimo něj, byl bych pravděpodobně hrozný." 

Panteon velikánů

Po zmíněné porážce zůstal těsně pod vrcholem v 9 z 10 finále na prestižních Majorech (šestkrát se musel sklonit před Van Gerwenem).

V březnu 2017 nicméně opanoval UK Open a zlatou tečku nevšenímu sportovnímu příběhu dodal 1. ledna 2020. V londýnském Alexandra Palace se postavil na odhodovou čáru, trefil double deset, zdolal Van Gerwena a usedl na světový trůn.   

"Nezáleží na tom, kolikrát jsi v životě kousal porážku. Nesmíš se vzdát," hlesl nový šampion po heroickém vítězství, kterého před ním dosáhlo jen devět šipkařů. "To nezní špatně, že?" zakončil.

Aktuálně je Peter Wright, jenž za titul inkasoval šek v hodnotě 500 000 liber (15 mil. korun) na druhém místě žebříčku PDC. 

Dříve bojoval sám se sebou, ale manželka a Snakebite mu ukázali cestu. Zbytek už je historie...