Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
BBV po 25 letech

"Pořád posunuje hranice a zkouší, kam až může zajít." Sexualizované násilí se objevuje i v českém sportu

S nějakou formou sexualizovaného násilí se podle studie vědců z torontské univerzity setkalo až 48 procent sportovců. Objevuje se napříč všemi sporty a na všech úrovních. Právě sexualizovanému násilí ve sportu se věnovala diskuse Barbory Černoškové z cyklu Forum Bez frází, kde svůj příběh vyprávěla bývalá atletka Tereza Vytlačilová, která se dodnes vyrovnává se zneužitím ze strany svého trenéra.

Je nám líto, video expirovalo.
Forum Bez frází Barbory Černoškové: Sexualizované násilí ve sportu

K největšímu skandálu ve sportovních dějinách došlo v USA, kde byl bývalý lékař gymnastické reprezentace Larry Nassar za zneužití více jak tří stovek žen včetně hvězdné Simone Bilesové odsouzen na doživotí.

V českém prostředí se tématu sexualizovaného násilí ve sportu příliš prostoru nedostává, známých je jen několik málo kauz. Jednou z nich je příběh atletky Terezy Vytlačilové, kterou její trenér zneužíval od jejích patnácti let. Vše začalo relativně neškodnými masážemi, postupně ale jejich "vztah" vygradoval až k opakovanému znásilnění.

"Přirozená role člověka je poslouchat trenéra nebo učitele. A všichni to očekávají, celé okolí, i rodiče. Konfigurace toho vztahu je mocensky daná od začátku, a když se děje něco, co se dít nemá, tak vůbec pochopit, že to je za hranicí, je neuvěřitelně těžké. Protože ty role jsou jasně dané," vysvětluje instruktor sebeobrany Pavel Houdek.

"A on pořád posunuje hranice, pomalinku, pomalinku a zkouší, kam až může zajít. Takže ono to není najednou z ničeho nic nějaká velká věc, ale pořád jsou to drobné věci, až je člověk v té pasti tak hluboko, že z ní nemůže ven," dodává.

"Navíc často dochází ze strany rodiny, spolužáků či kamarádů z atletiky k normalizaci toho vztahu, protože říkají: To je přece normální, on chce pro tebe to nejlepší, to je špičkový trenér. On ti říká tohle, takže když to uděláš, tak z tebe bude špičkový závodník. A ve chvíli, kdy jste tou obětí, tak nemáte moc kam se hnout, protože všichni, kteří by vám měli pomoci, vám říkají zkus to skousnout, protože na konci je ta zlatá medaile," popisuje obvyklý průběh Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem.

"Bylo to přesně tak," souhlasí dnes už bývalá oštěpařka Vytlačilová. Ta dokonce uvažovala o sebevraždě, zejména díky odborné psychologické pomoci ale dokázala sebevražedné myšlenky překonat a jít se svým příběhem na policii. Bývalý trenér Vytlačilové byl nakonec opravdu odsouzen, a to na šest let. Po dovolání mu byl trest snížen na tři a půl roku, nakonec byl ale propuštěn už po roce.

Pro sportovce je důležité, aby věděli, jak se bránit a kam se v případě ohrožení obrátit. Větší riziko je v menších klubech a ve sportech, kde necítí potřebu se na případy sexualizovaného násilí připravit. "Když vám řeknou, to se u nás neděje, tak si můžete být jistí, že když se to tam stane, tak to dopadne hodně blbě, že se to zamete pod koberec," myslí si Houdek.

"A pojďme si možná i jako společnost říct, jestli nám zlatá, bronzová medaile stojí za to, abychom zničili život nějakého člověka? Já si myslím, že ne," dodává Studená.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články