Okamžiky roku 2017: Zlatý návrat do Londýna a konec brněnského čekání
Sportovní rok 2017 byl znovu plný velkých vítězství, šokujících porážek i emotivních momentů. Pojďme se v poslední den roku ještě jednou ohlédnout alespoň za některými okamžiky, na které by se nemělo zapomenout...
Tři žongly pro Radu
Anabáze trenéra Petra Rady coby kouče fotbalové Sparty se nakonec smrskla na pouhých deset ligových zápasů. Z výkonnostní a výsledkové šedi Radova letenského jara vyčníval snad pouze domácí zápas s Plzní, kterou sparťané porazili 2:0 a částečně tak pomohli k titulu rivalské Slavii.
Rada ale místo chvály svých svěřenců za ukončení série porážek s Viktorií předvedl na tiskové konferenci velmi emotivní výlev směrem k některým novinářům, kteří hru Sparty a jeho rozhodnutí v předchozích zápasech kritizovali. Etalon české trenérské průměrnosti sice už působí v Jablonci, minimálně jeho termín "žongl" ale fotbalovou veřejností rozhodně zapomenut nebude.
Konec čekání "českého Toronta"
Možná to zní nadneseně, ale Brno a kanadské Toronto mají v hokeji docela dost společného. Legendami napěchovanou minulost, barevnou kombinaci dresů i poblázněnost místní hokejové komunity. A donedávna také nekonečné čekání na další titul. Ale zatímco Maple Leafs o prvním Stanley Cupu od roku 1967 stále jenom sní, Kometa se letos dočkala.
Brňané sice po výsledkové krizi uprostřed základní části vstupovali do play-off až ze šesté pozice, vyřazovací boje ale svěřencům Libora Zábranského vyšly náramně. Ve třech sériích ztratili pouhé dva zápasy v semifinále proti Hradci, naopak souboj se Spartou i finále proti obhájcům titulu z Liberce byly jasnou záležitostí "modrobílé šlechty". Zachránce brněnského hokeje Zábranský tak mohl doma v Rondu zvednout nad hlavu mistrovský pohár, první po 51 letech.
Zázrak v Lipsku
Skvělý týmový výkon nasměroval české házenkářky k vítězství nad Rumunskem a historickému postupu do čtvrtfinále mistrovství světa. Favoritek v čele s nejlepší hráčkou světa Cristinou Neaguovou se Češky nezalekly, a přestože prakticky celý zápas prohrávaly, dokázaly držet se soupeřkami krok.
V předposlední minutě se poprvé dostaly do vedení, a i když Neaguová v závěru ze sedmičky vyrovnala, poslední slovo patřilo jim. Trenér Jan Bašný si vzal 11 sekund před koncem timeout a po dokonale zahraném signálu rozhodla v čase 59:58 ranou z křídla Michaela Hrbková o šokující účasti mezi nejlepší osmičkou turnaje.
Víc než jen exhibice
Podle škarohlídů to měla být jen taková lepší exhibice, první ročník tenisového Laver Cupu ale předčil veškerá očekávání. Prestože v premiéře nové soutěže chyběla ze zdravotních důvodů řada hvězd, ať už Novak Djokovič s Andym Murraym na straně Evropy, tak Juan Martín del Potro, Milos Raonic nebo Kei Nišikori ve výběru světa, hráči obou týmů předvedli pražskému publiku skvělou podívanou.
K vidění byla řada neuvěřitelných úderů a výměn, vyrovnané zápasy ve velkém tempu a mladíci z výběru světa bavili diváky improvizovanými skečemi. Vrcholem pak byla první a možná i poslední společná čtyřhra dvou legend Rogera Federera a Rafaela Nadala, samozřejmě s vítěznou tečkou. Pokud tohle měl být začátek nové tradice, tak lepší entrée si tenisová obdoba golfového Ryder Cupu přát nemohla.
Zlatý návrat do Londýna
Dlouhých deset let dělí dva světové tituly oštěpařky Barbory Špotákové. A zatímco zlato v japonské Ósace ji vyneslo v roce 2007 mezi atletickou špičku, londýnské prvenství už jen dorámovalo skvělou kariéru dvojnásobné olympijské vítězky. Přitom po mateřské pauze před čtyřmi lety, neúspěšném šampionátu v Pekingu a bronzové medaili z Her v Riu to vypadalo, že Špotáková je už pomalu za zenitem.
Šestatřicetiletá světová rekordmanka se ale na závod na svém oblíbeném stadionu v Londýně připravila dokonale. V druhé sérii poslala oštěp do vzdálenosti 66,76 metru a na to žádná ze soupeřek odpovědět nedokázala. Špotákovou zlato namotivovalo natolik, že uvažuje o rozlučce až za tři roky na olympiádě v Tokiu.
Smutné loučení velkého baviče
To Usainu Boltovi nebyla vítězná derniéra v dějišti jeho velkého sprinterského představení před pěti lety přána. Atletický fenomén kvůli zlatému loučení dokonce vypustil dvoustovku a soustředil se jen na nejkratší distanci a štafetu. A ani jeden závod mu nevyšel podle jeho představ.
Na stovce mu nejcennější kov vyfoukl dvojnásobný dopingový hříšník Justin Gatlin a jamajský blesk doběhl až třetí. V cílové rovince štafety pak Bolta zradil stehenní sval a jeden z nejlepších sprinterů historie opouštěl vrcholnou scénu v doprovodu lékařů. Smutný konec ale jeho úchvatnou kariéru přebít nemůže.
Šampionát snů pro biatlonovou královnu
Gabriela Koukalová pokračovala i ve druhé polovině sezony 2016-2017 ve skvělých výkonech z předešlého roku. V boji o Velký křišťálový glóbus sice tentokrát nestačila na skvělou Němku Lauru Dahlmeierovou, v celkovém pořadí ale skončila druhá a obhájila dva malé glóby za sprint a závod s hromadným startem. To nejlepší představení si ovšem schovala na vrchol sezony, mistrovství světa v Hochfilzenu.
Ani v jednom závodě jednotlivců nechyběla Koukalová mezi nejlepší čtyřkou, odvezla si kompletní sbírku cenných kovů a hlavně se konečně dočkala vysněného individuálního zlata, když ovládla úvodní sprint. Za svou rakouskou medailovou žeň byla v prosinci odměněna titulem Sportovec roku. Vzhledem k přetrvávajícím zdravotním problémům, nejistém startu na nadcházející olympiádě a úvahám o konci kariéry by ale Hochfilzen mohl být také posledním velkým úspěchem nejlepší české biatlonistky historie.
Neúspěšný útok na velodromu
Původně měl jen pomáhat při rozlučce týmovému kolegovi Tomu Boonenovi, nakonec se ale Zdeněk Štybar pasoval na jarní cyklistické klasice Paříž–Roubaix do jedné z hlavních rolí. Někdejší skvělý cyklokrosař si skvěle poradil se zrádnými kostkami a stejně jako v roce 2015 bojoval v cílovém městě o vítězství.
Na městský velodrom v Roubaix přijel ve vedoucí skupince, nastoupil do závěrečného spurtu a ještě padesát metrů před cílem vedl. V poslední možnou chvíli se ale přes Štybara přehnal Belgičan Greg Van Avermaet a českému závodníkovi tak triumf na legendárním Pekle severu znovu těsně unikl.
Ztracený titul nad Cihelnou
V poslední možnou chvíli přišel o největší úspěch kariéry i Martin Šonka. Český pilot bodoval ve všech závodech letošního seriálu Rel Bull Air Race, dva podniky vyhrál a před finále v Indianapolis vedl o čtyři body, takže mu k titulu stačilo i druhé místo. Trať nad ikonickým závodním okruhem přezdívaným Cihelna mu ale příliš nesedla.
Už v kvalifikačním kole narazil na hlavního konkurenta Jošihide Muroju a po třívteřinové penalizaci postupoval až časem jako nejrychlejší poražený. Přesto se nakonec probil až do Final Four. Jenže tam Muroja zaletěl nejlepší čas dne a dostal tím Šonku pod tlak, který český pilot neustál. Ačkoliv se vyvaroval trestných vteřin, tak jeho let byl tak pomalý, že nestačil nejen na Japonce, ale ani na zbylé dva finalisty. Skončil tak nejen mimo stupně vítězů, ale také druhý v celkové klasifikaci.
Když není čas prohrát
Velká pardubická už roky nebyla tak těžkým závodem jako letos. Náročné podmínky – deštivé počasí a měkký podklad – udělaly z populárního závodu loterii, ve které zhasly naděje mnoha favoritů. Dlouho to vypadalo na jasný triumf francouzského účastníka Urgent de Gregaine, který si vypracoval výrazný náskok, a zdálo se, že ho nikdo nemůže ohrozit.
Jenže v nájezdu do cílové rovinky si britský žokej Felix de Giles v sedle lídra závodu nepovšiml nástupu dosud nepříliš výrazného hnědáka No Time To Lose. Osmiletý valach dostál svému jménu a ukázal, že pro něj opravdu nenastal čas prohry. Po poslední proutěné překážce se podél bariéry prohnal přes soupeře a mohl slavit překvapivé vítězství. Josef Váňa tak k osmi jezdeckým prvenstvím přidal jubilejní desátý triumf coby trenér.
Velký comeback
Málokterá sportovní událost dokáže psát takové hollywoodské příběhy jako SuperBowl. Jediný zápas, který rozhoduje o vítězi ligy amerického fotbalu, pravidelně přináší neuvěřitelné situace a zvraty. Letošní finále ale předčilo vše. Atlanta Falcons více než poločas drtili favorizované New England Patriots a vedli už 28:3. V tomto sportu skoro rozhodnutý zápas, dosavadní největší obrat za více než 50 let SuperBowlu byl při desetibodové ztrátě. Jenže Pats se ani v beznadějné situaci nevzdali.
Zejména zásluhou tří touchdownů ve čtvrté čtvrtině zvládli Patriots vyrovnat a v historicky prvním finálovém prodloužení zaskočeného soupeře dorazili. Tom Brady se ve svém sedmém finále dočkal pátého vítězství, což se žádnému quarterbackovi dosud nepovedlo, navíc byl počtvrté nejužitečnějším hráčem SuperBowlu. Celkem bylo při jednom z největších obratů v historii play-off NFL překonáno na třicet individuálních i týmových rekordů. A Patriots zázračným obratem znovu potvrdili, že jsou nejlepším týmem posledních patnácti let naprosto zaslouženě.
