Nezdolný Jaroš se vydává popáté na K2
Praha - V neděli s týmem zabalí všechno potřebné a příští týden ve středu se Radek Jaroš vydá popáté na druhou nejvyšší horu světa K2 (8611 m). Ta mu jako jediná chybí k tomu, aby jako první Čech v historii vylezl na všech čtrnáct osmitisícových vrcholů. Padesátiletý horolezec se dva roky zotavoval po zdravotních problémech a minulý týden se vrátil z aklimatizačního kempu v Peru.
Tam společně s Petrem Maškem, Janem Trávníčkem a Martinem Havlenou chtěli strávit dvě noci na vrcholu nejvyšší peruánské hory Huascaránu (6768 m), což se jim nakonec nepodařilo. "Aklimatizace dobrá, i když ne úplně podle plánu. Ta hora se za deset let hodně změnila a stává se z ní nebezpečný a náročný kopec," řekl Jaroš. Se svým týmem se aklimatizoval ve výšce zhruba 6300 metrů.
Každopádně si otestoval nohy, na nichž přišel po výstupu na Annapurnu před dvěma lety o takřka všechny prsty. "Hlavně sestup mi nohy prověřil, byl to první křest ohněm," uvedl Jaroš. Tvrdé boty ve větších výškách mu nedělají problémy, ale v měkčích teniskách se necítil ideálně. "Bolela mě lýtka, byl to ostrý start, zejména pro levou nohu velký záběr. V tvrdé botě to bude mnohem lepší," prohlásil.
K2 se pokusí vylézt jižní cestou přes Česenův nebo Abruzziho pilíř. Mezi největší nebezpečí na hoře patří laviny, obrovská nadmořská výška a hlavně počasí, o čemž se Jaroš přesvědčil už třikrát. Jednou se vracel už ze základního tábora, kde si poranil prsty při nošení kamenů. "K2 poskytuje málo vrcholových dnů, hodně tam fouká a kvůli mraku je často zavřeno."
I proto bude mít tým k dispozici dvě přesné předpovědi, jednu od české meteoroložky Aleny Zárybnické a druhou od rakouského specialisty Karla Gabla. "Byl jsem tam čtyřikrát, známe kopec, víme, kde jsou tábory, víme, jak těžké je lezení. Máme lepší přehled a větší šance. Bez počasí to ale nebude a hotovo," řekl Jaroš. Bere si i speciální vyhřívané boty, které hodlá použít až při kritických chvílích ve vysokých výškách.
Na K2 byl už čtyřikrát, ale poprvé na ni jede s tím, že se jedná o pokus na poslední osmitisícovku v životě. "Tak dramaticky to neřeším, jen mi to je připomínáno, ale nemám z toho žádné trauma. Nejsem pod žádným tlakem jako třeba Brazilci na fotbalovém mistrovství světa," přirovnal s úsměvem. "Ale je pravda, že bych na ni nejradši vylezl a pak jezdil do Patagonie."
Tam by nejspíš zamířil, kdyby jeho pátý pokus byl úspěšný. Z velkých hor by se vrátil do nižších kopců. "Zpátky na skalky, i když uvidíme, jak mě budou bolet nohy v lezečkách," přemítal Jaroš. "Asi mě budou limitovat více než na vysokých horách. Ale je brzo plánovat," upozornil, že šestá návštěva hory není vyloučena. "Lendl byl na Wimbledonu čtrnáctkrát, nikdy to nevyhrál a také tam furt jezdil," dodal s úsměvem.
