Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1929–1938
Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích – pro památné okamžiky z let 1929–1938 od pondělí 16. července od 10 hodin do půlnoci v neděli 22. července. Nominace a představení každé dekády bude oznámeno vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT Sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysíláni ČT Sport.
MS v gymnastice 1930 – reprezentace ČR mistry světa (Gajdoš, Šupčík, Vácha…)
Především zásluhou sokolských gymnastů patřili českoslovenští reprezentanti ve sportovní gymnastice mezi absolutní světovou špičku. Potvrdilo se to i na mistrovství světa v Lucemburku, kde získalo družstvo mužů zlaté medaile. Navíc druhý skončil Jan Gajdoš ve víceboji a na koni našíř, stejně jako Bedřich Šupčík na kruzích a Emanuel Löffler v prostných. Bronz vybojoval Löffler ve víceboji, Ladislav Vácha na bradlech a Gajdoš ve cvičení na koni našíř i na kruzích.
První český světový rekordman v atletice 1931 – František Douda (vrh koulí)
František Douda vyrovnal v říjnu 1931 na hřišti Moravské Slavie Brno v Pisárkách v utkání ČSR – Rakousko světový rekord Němce Emila Hirschfelda výkonem 16,04 m, a stal se tak prvním světovým rekordmanem v historii československé mužské atletiky. Dne 24. září 1932 utvořil v Praze při utkání proti polským atletům nový světový rekord, když pokusem dlouhým 16,20 m překonal stávající nejlepší výkon Američana Leo Sextona o 4 cm.
LOH Los Angeles 1932 – Jaroslav Skobla (vzpírání), zlato
Jaroslav Skobla startoval na třech olympiádách a postupně se zlepšoval. V Paříži 1924 skončil v polotěžké váze osmý, o čtyři roky později v Amsterodamu už v těžké váze získal bronz. Jeho účast na hrách v Los Angeles 1932 byla kvůli nedostatku financí v době hospodářské krize vážně ohrožena. Díky sbírce, kterou pro něj uspořádali jeho kolegové–strážníci, nakonec za Atlantský oceán odcestoval. Po tahu a trhu byl až třetí, v nadhozu však poprvé v životě vzepřel váhu 152,5 kg a celkově zvítězil před krajanem Václavem Pšeničkou.
MS ve fotbale 1934 – reprezentace ČR, stříbro
Na světovém šampionátu 1934 v Itálii dosáhli českoslovenští fotbalisté největšího úspěchu v období před II. světovou válkou. Legendární tým s Pláničkou, Ženíškem, Čtyřokým, Košťálkem, Čambalem, Krčilem, Junkem, Svobodou, Sobotkou, Nejedlým a Pučem zdolal postupně Rumunsko 2:1, Švýcarsko 3:2 a v semifinále Němcko 3:1. Až ve finále, které bylo hlavním rozhodčím Eklindem vedeno silně proitalsky, podlehli domácímu celku v prodloužení 1:2.
LOH Berlín 1936 – Alois Hudec (kruhy), zlato
Alois Hudec se stal olympijským vítězem na XI. olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 ve cvičení na kruzích, kde byl jeho mistrovským kouskem rozpor střemhlav. Zatímco při vystoupení na hrazdě, na bradlech i v soutěži družstev mu rozhodčí záměrně ubírali setiny i desetiny bodů, aby se nedostal na stupně vítězů, tentokrát museli i před zraky říšského vůdce Adolfa Hitlera vytáhnout nejvyšší známku.
Středoevropský pohár ve fotbale 1935 a 1938 – vítězství Sparty a Slavie
V prestižní klubové soutěži už Sparta získala trofej v roce 1927. Tentokrát ji Letenští v sestavě s mnoha vicemistry světa získali, když ve finále nejprve prohráli s Ferencvárosem Budapešť 1:2, ale v odvetě ho 3:0 porazili. O tři roky později přišla řada na pražskou Slavii, jejíž finálový soupeř byl stejný. Červenobílí – už s Josefem Bicanem v útoku – v Budapešti remizovali 2:2, ale doma zvítězili 2:0.
LOH Berlín 1936 – Syrovátka s Brzákem + Škrland s Mottlem (kanoistika), zlato
Letní olympijské hry v Berlíně, kde měla rychlostní kanoistika premiéru pod pěti kruhy, přinesly československým reprezentantům hned dvě zlaté medaile. Zdeněk Škrland s Václavem Mottlem vyhráli závod kanoistů na 10 km s náskokem 150 metrů před druhými Rakušany. Vladimír Syrovátka s Janem Brzákem naopak potvrdili roli favoritů a na deblkanoi po dramatickém průběhu ovládli kilometrovou trať.
MS ve stolním tenise 1938 – Bohumil Váňa, zlato
Bohumil Váňa nasbíral celkem třicet medailí na mistrovství světa, z toho třináct zlatých. To mu zajišťuje druhé místo v historických tabulkách za Maďarem Viktorem Barnou. Tato sbírka medailí by byla pravděpodobně mnohem rozsáhlejší, ale na vrcholu jeho kariéry přišla vynucená sedmiletá přestávka způsobená II. světovou válkou. První titul získal v pouhých osmnácti letech, když porazil na mistrovství světa v Anglii nejprve v semifinále tehdy již pětinásobného mistra světa Barnu a ve finále úřadujícího mistra světa Richarda Bergmanna.
První zlatá éra české akrobacie – František Novák
František Novák byl první český letecký akrobat před II. světovou válkou. Na stroji Avia Ba-122 (OK-AWA) obsadil 3. místo v soutěži konané v rámci letních olympijských her v Berlíně. Později zvítězil v mnoha prestižních mezinárodních soutěžích. Nedlouho poté, co emigroval a v srpnu 1939 se stal stíhačem ve francouzské armádě, onemocněl zhoubnou žaludeční chorobou a zemřel v roce 1940.
X. slet ČOS 1938 – přísaha republice
V Praze na Strahově se počátkem července 1938 konal X. všesokolský slet, během něhož vystoupilo 350 000 cvičenců, které sledovaly dva miliony diváků. Dominantní skladbou byla Přísaha republice, při níž vystoupilo 30 tisíc mužů dávajících najevo připravenost a odhodlání bránit ohroženou republiku. Autorem této skladby byl dvojnásobný gymnastický mistr světa František Pecháček, později zavražděný v koncentračním táboře Mauthausen. Čtyřhodinový pochod Prahou se stal manifestací sokolů proti nastupujícímu nacismu.
