Krpálek: Medaile mě těší, ale prohra v semifinále mě bude ještě chvíli žrát
Rio de Janeiro – Mohl slavit, ale bylo znát, že se v něm mísí pocity. Na jednu stranu byl strašně šťastný, když po dvou letech znovu získal bronz na světovém šampionátu v kategorii do 100 kilogramů. Na tu druhou český judista Lukáš Krpálek litoval promarněné šance na vysněné zlato. "Medaile z mistrovství světa je úžasná věc, ale pořád mě štve, jak jsem to pokazil s Grolem," prozradil dvaadvacetiletý český reprezentant.
"Byl jsem strašně blízko finále, což zamrzí. Na druhou stranu placka ze světa je placka ze světa, musím si jí hodně vážit. Jsem za ni šťastný," řekl v Riu Krpálek.
Dnešní turnaj jej bolel. Kromě přetrvávajících problémů s loktem ho během dne "chytila" i záda, což narušilo Krpálkovo rozpoložení. Dvaadvacetiletý závodník USK Praha si musel vzít prášky, aby momentální bolest dokázal potlačit. "Naházel jsem do sebe nějaké brufeny a ibalginy, naštěstí celkem zapůsobily," podotkl Krpálek.
"Dneska to prostě bylo hodně upracované. Od prvního kola jsem měl hodně těžké soupeře. Poprvé jsem tady porazil Rakova a Sajidova, ve všech zápasech jsem musel dřít a asi to nevypadalo tak hezky jako na mistrovství Evropy, kde mi chvaty krásně vycházely a já skoro všechno házel na ipon," porovnával Krpálek.
Semifinálová porážka s Nizozemcem Henkem Grolem Krpálka prý bude mrzet ještě dlouho. Jihlavský rodák sice dlouho vedl, protože jeho velký rival měl dva tresty za pasivitu, ale 43 vteřin před koncem Grol zaúřadoval a zdařilým chvatem získal ipon. "Chyběl kousek. Celý zápas jsem vedl na tresty a on mě kousek před koncem takhle hodí. Nevím, proč jsem se do té pozice vůbec montoval, když jsem nebyl pod tlakem. Pak jsem byl opravdu hodně skleslý a měl co dělat, abych se z toho dostal," líčil Krpálek, který po nezdaru s Grolem dlouho ležel na tatami, nadával sám sobě a držel se bezmocně za hlavu.
Před šampionátem v Riu se mohl chlubit skvostnou letošní bilancí, kdy během pěti závodů jen jednou prohrál. Porážka s Grolem prý přišla v nejhorší možnou chvíli. "Asi mě to ještě nějakou chvíli bude žrát," přemítal Krpálek.
Vnitřní sílu ale ukázal v souboji o bronz s Japoncem Takašim Onem. Krpálek svojí aktivitou donutil Ona ke dvěma trestům za pasivitu a na konci ještě skóroval jukem. "S Japonci se mi pere většinou dobře, i Anaie jsem na olympiádě dokázal porazit, byť se mi na něj předtím nedařilo. Tady se teď pere Ono, byl světová jednička v devadesátce, tady jsem se s ním pral poprvé. Mám ale jeden chvat, kterým Japonce celkem dokážu házet, a i když jsem ho nepoužil, jsem rád, že to dopadlo takhle," řekl Krpálek.
V letošní sezoně si ze dvou vrcholů odvezl dvě medaile, hodnotu zlata z mistrovství Evropy a dnes získaného bronzu však nechtěl dávat na misky vah. "Já si fakt vážím každé medaile. Zlato je vždycky zlato, ale mistrovství světa je ještě o něco prestižnější," uvedl Krpálek.
Na oslavu přímo v Riu ani neměl moc náladu, jak jej dnešní vystoupení znavilo. "Fakt nevím, jsem totálně dobitej. Asi si s klukama dáme na hotelu pár piv a vytuhnu. Budu rád, když dojdu na pokoj. Nevidím to na nic velkého. Pořádně to oslavíme až v Praze i s ostatními lidmi, co se pohybují kolem juda, a kamarády. Vím, že lidi v Čechách můj závod dnes sledovali aspoň na dálku, i za to jim patří dík," vzkázal Krpálek.