Následuje
MS 2019 Švýcarsko

Kolouchová: Everest je moje srdeční záležitost. Ale K2, to je úplně jiná liga

Po dvou neúspěšných pokusech se Klára Kolouchová konečně dočkala. Nejúspěšnější domácí horolezkyně 12 let po výstupu na Mount Everest zdolala jako první Češka i druhý nejvyšší bod světa, obávanou K2. "Pořád je to čerstvé a ten psychický dojezd bude ještě dlouhý," přiznává Kolouchová v rozhovoru pro ČT sport.

Klára Kolouchová
zdroj: Klára Kolouchová

"Everest je pro mě srdeční záležitost, ale K2 je upřímně úplně jiná liga. Ten kopec vás zkouší hlavně po mentální stránce. Z devadesáti procent to bylo o hlavě a uvědomění si toho, co všechno jsme schopni dosáhnout a co jsme schopní ze sebe pod tlakem dostat," přibližuje Kolouchová.

Ani třetí výprava na K2 neproběhla bez komplikací, z prvního pokusu se musela výprava těsně pod vrcholem vrátit. "Bylo přitom ideální počasí, takové to pověstné okno, které vznikne jednou za expedici na den dva, a je potřeba ho využít. Jenže hora nám vystavila stopku. Když jste už přes 8000 metrů vysoko a máte polovinu toho vrcholového postupu za sebou, tak si říkáte jen, proč zase? Ale nezbývalo nic jiného, než to otočit," vzpomíná Kolouchová.

"Bylo to na místě, kde je obvykle krásný modrý led, a začíná strmé lezení vzhůru. Jenže naši šerpové na tom místě začali najednou plavat ve sněhu. Měli ho až po pás, někde i víc. A tam potom není co fixovat, o co se opřít. V takové výšce je to o život, tak nezbylo než se otočit a jít zas dolů," dodává česká horolezkyně.

Kolouchová: Cítím se strašně dobře. Ten psychický dojezd bude ještě dlouhý

V následujících hodinách a dnech to vypadalo, že i tato expedice skončí neúspěchem. "Během dvanácti hodin jsme seběhli do základního tábora. A většina ostatních týmů a expedic začala balit. Jejich šerpové říkali, že hora nás nechce, podmínky nejsou, letos vrchol nebude. Během dvou dnů se tábor vylidnil, ale my jsme tam pořád seděli a říkali si, tohle přece nemůže být konec, tohle není správně," pokračuje Kolouchová.

Nakonec ale výprava dostala ještě druhou šanci. "V rozhodujícím momentu je potřeba přičíst kredit týmu Project Possible, který ve chvíli, kdy ostatní balili, přišel s novou vlnou energie a s tím, že oni prostě lezou na K2 a jestli chceme s nimi. Dvanáct hodin jsem se rozhodovala, jestli je to přijatelné riziko a jestli jsme schopni po dvou dnech odpočinku lézt prakticky celou osmitisícovku znovu, ale nakonec jsme do toho šli," líčí Kolouchová.

"Ve chvíli, kdy jsem udělala to rozhodnutí, tak jsem někde vypnula mozek. Přeskočili jsme první výškový tábor a za dvanáct hodin přelezli rovnou do druhého. A během dalších 24 hodin jsme se pokoušeli o vrchol. Nejlepší je těch posledních pět šest metrů pod vrcholem, když už to vidíte, můžete se toho skoro dotknout, a už víte, že to dáte," uzavírá Kolouchová.¨

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy