Kdo není ve finále, jako by nezávodil, říká Hilgertová před domácím SP
Praha - Když se v Praze konal v roce 1995 Světový pohár ve vodním slalomu poprvé, kajakářka Štěpánka Hilgertová byla u toho a před dvaceti lety v Troji vyhrála. A letos se bude opět snažit posunout historický rekord, jehož je majitelkou od loňska, kdy ve 46 letech právě v Praze jako nejstarší kajakářka na světě získala v závodu prestižního seriálu medaili za třetí místo. Trochu ji však pořád trápí bolavé rameno z domácí nominace. Sobotní program sledujte od 8:55 na ČT sport a našem webu, nedělní od 9:25.
Bilance Hilgertové v dosavadních dvanácti ročnících Světového poháru v Praze je úchvatná. Jen jednou nebyla ve finálové desítce a na konto si připsala pět prvních míst a čtyři třetí. "Moc si na to nepamatuju, splývá mi to s ostatními mezinárodními závody v Troji už na konci osmdesátých let. Snad až na vítězství v roce 2000, kdy jsem jela v sezoně tři závody a spolu s mistrovstvím Evropy a olympijskými hrami jsem všechny tehdy vyhrála," vzpomínala Hilgertová.
Před dvaceti lety závodila ještě s Myriam Foxovou, dvojnásobnou mistryní světa a ženou, kterou porazila na olympiádě v Atlantě. Nyní soupeří s její dcerou Jessicou, stříbrnou olympijskou medailistkou z Londýna, která v Praze vyhrála mistrovství světa před dvěma lety a letos bude opět velkou favoritkou.
Hilgertová pamatuje závody bez zázemí či klání měřená ručně stopkami. Od té doby se ale hodně změnilo. "I tady v Praze při Světovém poháru, tehdy to bylo na úrovni pouťáků," vzpomínala. Vodní slalomáři však zůstali prý normální svým myšlením. "Pořád na spoustě závodů žijeme na parkovištích a ve stanech, podmínky nás srovnají, u nás je málokdo výjimečná hvězda, která vyhraje většinu závodů v sezoně," zůstává i dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa na zemi.
Vodním slalomem se totiž prý hlavně baví, i proto pokračuje v kariéře. Ale závodní povahu nezapře. To když se dokáže radovat nad novou lodí, která jí vyhovuje, neboť má lehčí konce a lépe točí. A s níž by mohla opět útočit na stupně vítězů. "Kdo není ve finále, jako by nezávodil. A já vím, že pro mě nejsou medaile nereálné, i když visí vysoko. Ale musí mě to bavit, jinak bych se neúspěchem sžírala," vysvětlila svou filozofii.
Nyní má za sebou soustředění na trati pro mistrovství světa v Londýně, kde by se mohla přiblížit nominaci na olympijské hry do Ria, jež by byly její sedmé v kariéře. Ale stále se potýká s bolavým ramenem, které ji trápí už měsíc. A potíže si obnovila při zvrhnutí ve finále nedávného ME v Markkleebergu. "Zase jsem měla pár dní klid a náročný trénink v Londýně tomu také moc nepřidal, pořád to je tak na 80 až 90 procentech," dodala Hilgertová.
