Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Euroliga žen 2024/2025

Rodina Rohanů je z olympiád stříbrná. Kus nervozity při závodě přebírám, říká otec Jiří

K trénování syna se cíleně nehnal. Nakonec si tak trošku zbyli a dnes Jiří Rohan dovedl v roli kouče Lukáše Rohana k olympijskému stříbru na singlkanoi na Hrách v Tokiu. Díky tomu má po dnešku rodina Rohanů už tři stříbrné olympijské medaile.

Medailisté z Tokia v kategorii C1
zdroj: Reuters autor: YARA NARDI

Jiří Rohan dojel druhý v Barceloně 1992 a v Atlantě 1996 na deblkanoi společně s Miroslavem Šimkem, Lukáš Rohan nyní sám ve vlnách v Tokiu. Vedle sebe na poličce ale medaile doma nevystaví. "Lukáš už má svůj byt, tak ať si udělá místo sám," řekl s úsměvem Jiří Rohan.

Spolupráce Rohanů v rovině závodníka a trenéra vyplynula postupně. "Nikdy jsem se moc netlačil do toho, abych trénoval svého syna," řekl šestapadesátiletý Jiří Rohan. Lukáše před ním vedl Jiří Prskavec starší. "Ale měl lidí opravdu hodně, tak se to tak nějak dohodlo. Nechci snad říct, že na mě zbyl, ale blížilo se to trošku k tomu. Nebylo to vyloženě cílem," smál se Rohan starší.

Vést vlastního potomka není jednoduché. "Myslím, že to je trošku těžší. S každým, s kým jsem pracoval, byl pro mě ten vztah trenér, závodník jednodušší. S některými jsem byl velký kamarád, s jinými možná trošku míň, ale linie vztahu byla přece jen jiná," uvažoval.

Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Medailový ceremoniál a ohlas Lukáše Rohana
Dostupnost videa skončí: 29.07.2021 10:31

V Tokiu začal Lukáš Rohan osmým místem v kvalifikaci a v semifinále skončil čtvrtý. "Dopředu jsme si řekli, že se budeme snažit jet malinko s rezervou. Věřili jsme, že to na postup bude stačit," řekl trenér Rohan a k finálové jízdě dodal: "Snažil se jet maximum a hodně se k němu přiblížil. Z toho jsem šťastnej. A že k tomu vyšla medaile, tak to je ideální stav."

Jiří Rohan bývá při závodech syna nervózní a možná mu tak pomáhá. "Já jsem šťastnej, že jí kus (nervozity) můžu přebrat, zvlášť když se to takhle povede," řekl. Nervóznější byl v Tokiu v semifinále. "Protože jsem hodně chtěl, aby jel finále, to už jsem bral jako úspěch," uvedl.

Před finále už byl trenér klidnější. Znovu se ale začal ošívat po dojetí syna. "Byl druhej, tak jsem si říkal: Jenom aby to nebyla brambora," honilo se mu hlavou, ale scénář s umístěním pod stupni vítězů se nenaplnil. Lukáše Rohana už nikdo neporazil a mohl se radovat z druhého místa.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články