Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Studio fotbal - Dohráno Plus

Ondra se kvůli Tokiu obětuje. Dře v posilovně a na skalách leze maximálně dva dny v měsíci

Sen se mu splní v srpnu příštího roku. Sportovní lezení se dostalo na program olympijských her. Závodit se bude v kombinaci tří disciplín. Zatímco v lezení na obtížnost a boulderingu patří Adam Ondra k nejlepším na světě, lezení na rychlost je jeho slabší stránkou, a proto se mu nyní v tréninku intenzivně věnuje. A musí kvůli tomu dělat i pro sebe netradiční věci.

Adam Ondra
zdroj: ČTK/AP/ autor: Jae C. Hong

"Když jsem byl malý, poměrně jsem olympijské hry sledoval. Určitě jsem snil o tom, že si jednou na olympiádě zalezu. Už tehdy, když mi bylo třeba šest a byl rok 1999, se spekulovalo, že za pár let tam lezení musí být. Trvalo to daleko déle, než jsme si všichni mysleli, ale naštěstí jsme se tam dostali," řekl Ondra.

Na olympiádu se kvalifikoval na druhý pokus. Z mistrovství světa se mu to nepovedlo a uspěl až na konci listopadu v Toulouse, i když druhý den zápolil s chřipkou. "Byla to velká úleva. Ale abych pravdu řekl, ani jsem z toho neměl radost. Spíš jsem si řekl: Je to za mnou a teď se konečně můžu soustředit dál na přípravu. Pauza byla krátká, už jsem znovu v tréninku," uvedl letošní mistr světa v lezení na obtížnost.

Vzhledem k olympijské sezoně si dal během Vánoc jen dva dny pauzu. Jelikož se závod v Tokiu bude skládat ze tří disciplín, musel tomu uzpůsobit přípravu. "Nejde si asi neříkat, že je to olympijská sezona, protože se připravuju úplně jinak. Teď se vyloženě měsíc soustředím pouze na rychlost, na moji nejslabší disciplínu, abych v ní co nejvíc dohnal. Bez olympiády bych to nedělal, lezení na rychlost jsem se v minulých sezonách vůbec nevěnoval. Až na konci ledna začnu přípravu, která už bude víc připomínat moji standardní," řekl Ondra.

Adam Ondra o celé sezoně:

"Z mé oblíbené disciplíny jsem vyšel za celý rok neporažen, což se mi v žádné sezoně předtím nestalo. I bouldering byl veskrze povedený, obsadil jsem celkově druhé místo ve Světovém poháru. Ale byla tam stále ta černá kaňka v podobě nevyužití první nominace na olympiádu, naštěstí na druhé možnosti se to podařilo."

Mnohem více se věnuje silovému tréninku. "Je třeba i posilovna, což je místo, které jsem ve svém předchozím tréninku ani nepoužíval. Teď vím, že jsem si tu standardní cestu do určité míry vyladil a nemohu vlastně zrychlit výrazně bez toho, aniž bych zároveň výrazně zesílil," uvedl.

"Na rozdíl od ostatních dvou disciplín jsou tam velmi důležité nohy. Takové standardní vidění lezce na obtížnost je, že nohy musí být co nejtenčí a nejmenší, aby co nejmíň vážily. Ale na rychlost je právě třeba, aby v nich byla síla a explozivita. Takže atletický trénink a v posilovně je nejdůležitější shyb se závažím. Vážím 71 až 72 kilo a udělám shyb třeba s 56 kily. Takže neushybnu navíc ani vlastní váhu, zatímco jiní lezci, kteří se věnují rychlosti, dokážou víc," doplnil Ondra.

Do olympiády výrazně omezí lezení venku. "Po olympiádě se rozhodně odměním a to mě zase na umělé stěně dlouho nikdo neuvidí. Do olympiády to musím vydržet. Dal jsem si předsevzetí, že do olympiády den dva dny v měsíci na skalách, což je důležité pro zachování jakéhosi mého psychického zdraví. Ale samozřejmě čím víc toho stihnu na umělé stěně nalézt, tím lépe. Lezecký styl se dnes na stěnách dost liší od lezení na skalách, takže lezení na skalách se rozhodně nedá brát jako trénink," řekl.

Olympiáda je mezi lezci velmi prestižní. "I v lezení je olympiáda velmi sledovaná, i třeba kvůli kontroverznosti kombinační disciplíny. Ale i když to naprostá většina lezců kritizuje, neznamená to, že by se o olympiádu nezajímali. Samozřejmě mít tři sady medailí, tři disciplíny samostatně, to je cíl a sen, ke kterému se snad lezení dopracuje," věřil Ondra.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy