Medaile Čechů jako motivace a keirin pro Cinka. Třeba si za něj vyberu štěstí, říká Bábek
Nabuzen po sledování českých olympijských medailistů odletěl do dějiště Her dráhař Tomáš Bábek. Dle vlastních slov se chce pokusit o nápravu za bikera Ondřeje Cinka, jemuž sebrala bronz ve slibně rozjetém závodě smůla v podobě defektu, po kterém své vystoupení nuceně ukončil.
"Hodně mě překvapil a potěšil Brňák Saša Choupenitch, to bylo neskutečné. Fandil jsem a bylo to velmi napínavé. Člověk tím začal i takhle na dálku trochu více vnímat a cítit olympijskou atmosféru. Musím říct, že už jsem hodně nabuzený. Obě české medaile mě rozhodně namotivovaly. Bylo také úlevou, že už jako výprava nějaké máme," prohlásil Bábek.
Již dobyté cenné kovy ale vnímá i jako závazek. "Musím říct, že mě hrozně mrzí, co se stalo Ondrovi Cinkovi. To byla neuvěřitelná smůla, i když jsme si psali a on moc hezky napsal, že nejde o život. I přesto bych chtěl zabojovat i za něj a třeba si to štěstí vybrat zase v tom keirinu," pokračoval Bábek.
Zároveň pro něj byly Cinkův smolný příběh či pozice na stupních vítězů dosažené vedle šermíře Choupenitche i kanoistou Lukášem Rohanem potvrzením, že v olympijském závodě se může stát cokoliv.
"Olympiáda je unikátní závod tím, že je jen jednou za čtyři roky a je tak sledovaná. Když to porovnáte s normálním závodem, jednou se vám zadaří, podruhé ne, ale tady je to jen jednou. Z mého pohledu se může zadařit každému, což dává spoustě sportovcům naději. A z té druhé strany to byl vedle Ondry (Cinka) i třeba Mathieu van der Poel, kterého jedna technická chybička vyřadila ze hry. To samé se může stát i v keirinu," upozornil.
Náročná příprava v Bulharsku
Po tréninkových blocích v Plovdivu, který nabízel nejdostupnější možnou variantu velodromu s dřevěnou dráhou, strávil poslední týden doma. "V Bulharsku jsem si sáhnul na dno a kluci, co tam se mnou byli, mě vůbec nešetřili, za což jsem rád a jsem jim za to vděčný. Doma jsem ten trénink už měl o něco lehčí a vrátil se na ten náš krásný brněnský starý betonový ovál," prozradil s úsměvem Bábek.
"Dal jsem si na něm dva tréninky a jen doufám, že nohy budou v Tokiu více do rychla než na tom brněnském oválu. Ale byl to trochu i takový příjemný rituál," dodal.
Tuší, že olympiáda je s ohledem na okolnosti spojené s koronavirem svým způsobem zvláštní. "Rozhodně to bude trošku obtížnější, ale já už si to vyzkoušel loni na svém posledním závodě na mistrovství Evropy v Bulharsku, které bylo už v tomto režimu. Jelo se úplně bez diváků, vyhrál jsem a jel s roztaženýma rukama nad hlavou před nikým, ale i tak jsem si to užil. Kdyby se zadařilo stejně, nebude mi to vadit," pousmál se.
"Ale co vím, tak v Izu snad nějací diváci mají být, což bude fajn. Jinak to je docela smutný pohled na prázdná sportoviště bez diváků, ale co jsem měl tak možnost vypozorovat, je tam velká ta podpora on-line na dálku. Lidé to hodně sledují a komunikují na sociálních sítích. Myslím, že to je docela dobrá náhrada za osobní účast diváků v hledištích," zakončil Bábek.
