Dědu jsem rozbrečel. Kordista Jurka bude v Tokiu pokračovat v rodinné tradici
Šermířská tradice pokračuje. Jakub Jurka v jednadvaceti letech vyhrál evropskou kvalifikaci a probojoval se na olympijské hry. Na nich v minulosti startoval i Jurkův děda Jaroslav, a právě on byl jeden z prvních, kdo mladému kordistovi gratuloval.
Do Tokia postoupil Jakub Jurka pod vedením svého otce Tomáše a účastí pod pěti kruhy navázal na slavného dědu Jaroslava. Vicemistr světa v kordu startoval na olympiádách v Montrealu 1976 a v Moskvě 1980, kde skončil sedmý v kordu a třináctý ve fleretu.
Krátce po svém postupu na Hry do Tokia Jakub Jurka s dědou telefonoval. "V tom hovoru bylo hodně emocí. Děda se mi rozbrečel," řekl v rozhovoru z Madridu, kde se kvalifikace konala. "Děda měl obrovskou radost. Fandili celou dobu s babičkou."
S dědou Jaroslavem poslední dobou i kvůli koronavirovým omezením netrénuje. Z pozice kouče má na jeho postupu hlavní podíl jeho otec Tomáš. S dědou ale probírali zákonitosti náročné olympijské kvalifikace. "Co se bude dít, jak to prožívat, protože on sám jednou vyhrál předolympijský turnaj a ví, jaké jsou tam emoce a jak to probíhá," řekl Jakub Jurka.
Přípravu na turnaj komplikovala koronavirová omezení. Jurka v tréninku pendloval mezi Olomoucí a Prahou. "Dlouho jsme nevěděli, jestli vůbec pojedeme, jestli nás z Česka pustí. A euforie, co teď panuje, že se všechno povedlo, tak je neskutečná. Super!" řekl Jurka.
Před soutěží patřil mezi favority na jedno postupové místo. Po úspěšných soubojích ve skupině a výhře v prvním kole play-off narazil ve čtvrtfinále na domácího Yulena Pereiru. "Zápas nebyl tak vypjatý v akci na planši, ale před ním pracovaly nervy a emoce," řekl Jurka. Favorizovaného Španěla zdolal. "Ukázal jsem, kdo tady byl nejlepší. To byl krok k celkovému vítězství. Pak jsem se posunul do nálady, že už to musím vyhrát, když jsem zdolal takového borce."
Za náročný označil i semifinálovou výhru nad Radoslawem Zawrotniakem z Polska. Ve finále šermoval s překvapením turnaje Švédem Jonathanem Svenssonem. "Je stejně starý jako já, ale jako outsider porazil cestou do finále skvělé borce. Ukázal, že je silný, a byl klidný, ale ve finále jsem ukázal, že jsem zkušenější. Finále byla třešnička na dortu," řekl Jurka.
Po postupu do Tokia si otíral z očí slzy štěstí a byl pyšný, jak náročnou soutěž zvládl. "Tady nebyl prostor pro chyby, protože konkurence byla neskutečná. Jsou to chlapi, kteří dělají pravidelně osmičky nebo medaile na svěťáku. Je to fantazie, co se stalo," zářil.
