Že Japonci nechtěli Hry? Snažili se podívat kamkoliv to bylo možné, líčí Krpálek s Prskavcem

"Když jsme jeli na slavnostní zahájení na stadion, tak celou půlhodinu všude kolem silnic byli lidi s bannerama. Bylo na nich vidět nadšení z toho, že vidí autobusy plné sportovců," řekl Krpálek novinářům na tiskové konferenci v Praze. "Potom každý den, když jsme jezdívali na svoje závodní nebo tréninková místa, všude stáli lidi na semaforech," doplnil. Domácí nadšenci sportovce podpořili, i pokud se jim soutěž nepovedla.

Prskavec zavzpomínal na závod kanoistů, kterého se zúčastnil i Japonec Takuja Haneda. "Stáli za branami areálu, kde nic neviděli, jenom slyšeli rozhlas a měli to puštěné na telefonech. Bylo jich tam kolem dvou tisíc a jenom nasávali atmosféru a fandili," poznamenal a litoval, že alespoň v omezeném počtu nebyli diváci vpuštěni na sportoviště.

Oba se ale shodli, že Hry jsou uspořádané dobře. Prskavec zavzpomínal i na paradoxní opatření, když nemohl běhat po cestičce původně určené divákům za tribunou, kde nikdo nebyl.

"Ještě co mi přišlo úplně úsměvné – jezdili jsme v absolutně čisté vodě, filtrované, chlorované, úplně průzračné. Trenéři si tam chodili zaplavat do našeho rozjížděcího bazénu a taky přišel zákaz, že voda neodpovídá standardům plaveckého bazénu a že se tam koupat nesmí," uvedl Prskavec.

Krpálka mrzelo, že nemohl navštívit svá oblíbená místa a restaurace. Jídelna v olympijské vesnici sice byla podle něj výborná a výběr v ní obrovský, chyběl mu ale větší gastronomický zážitek. Mrzelo ho také, že se nemohli sportovci v rámci českého týmu vzájemně bez omezení podporovat.

Oslavy se musely uskromnit. Krpálek dopíjel piva za Prskavce 

Omezení se projevila i ve formě oslav, které mohla dvojice bezprostředně zažít ve stejný den. Jejich výhry se odehrály v rozmezí pár hodin. Prskavec ocenil, že jeho silnější parťák mu pomohl s konzumací piva. Po příjezdu si naservíroval své oblíbené jídlo.

"Nějaké oslavy proběhly přímo po závodech. I když jsem přijel až v jedenáct večer z haly, tak ale zase o to déle jsme to táhli. Byly takové skromnější, protože jsme na druhou stranu nechtěli nějak rušit v olympijské vesnici, ale myslím, že jsme si to hrozně užili. Popovídali jsme si, řekli jsme si zážitky z toho, jak jsme si drželi palce," řekl Krpálek na tiskové konferenci v Praze.

"Bylo to s podmínkami, které v olympijské vesnici byly. Nebylo úplně kam jít, takže jsme byli v centru českého týmu. Zatancovali jsme si, pokecali, bylo to dost příjemný," doplnil Prskavec.

Vzhledem k tělesné konstituci Prskavec přiznal, že nemůže při oslavách s judistou držet krok. Ocenil ale, že Krpálek pozná, kdy už úplně nezvládá. "Dopíjí piva za mě, v tomhle je férový," řekl kajakář s úsměvem.

"Když jsme slavili v Tokiu, Jířa říkal, že nemůže pít tak jako já. Vzal jsem ho za rameno a řekl mu, že může, že se o něj když tak postarám, odnesu ho do postele, uložím, ať se nebojí," řekl Krpálek. V Tokiu podle něj jeho kamarád držel nakonec tempo s ním.

Prskavec zavzpomínal i na oslavy na předchozí olympiádě v Riu de Janeiro, kde on získal bronz a Krpálek první zlato.

"Poté, co Lukáš vyhrál, tak dostal za úspěch party autobus," uvedl. Jeho řidič zabloudil. "Takže jsme jezdili fakt dlouho, ale to nám vlastně vůbec nevadilo," dodal s tím, že právě v Riu vzniklo přátelství mezi oběma sportovci.

První den po návratu z Japonska do Česka oba strávili s rodinami. Krpálek s rodinou těsně před judistovým odjezdem na olympiádu stanovali a děti se ho ihned po návratu ptaly, kdy opět pod stan pojedou.

Prskavec řekl, že po odjezdu do Tokia s ním první dva týdny starší syn Jiří příliš nemluvil. "Byl na mě trošku naštvaný. Chtěl jsem mu to vynahradit a jsem strašně rád za to, že jsem mu včera čas mohl dát a strávili jsme spolu celý den," ocenil.

Už si také stihl dát k jídlu svůj oblíbený smažený sýr. "Ale smažil jsem si ho sám," smál se Prskavec.