Nemůžu se dostat do závodního módu, litovala Šarounová nejistoty před olympiádou
Nejistota ohledně nominace a hlavně zrušení únorového mistrovství Evropy ve vzduchových zbraních jí na pohodě před olympiádou nepřidaly. Střelkyně Nikola Šarounová má podle vlastních slov k ideální formě daleko a to se také projevilo v tokijské kvalifikaci ze vzduchové pušky.
V rozletu šestadvacetiletou střelkyni zastavila pandemie koronaviru, i když na rozdíl od jiných sportovců mohla trénovat. "Mám u nás v Doudlebách nad Orlicí vlastní střelnici. Mohla jsem si chodit trénovat, jak jsem chtěla. To byla proti ostatním určitě výhoda," řekla.
Chybí jí ale závody. "Přesun únorového vzduchovkového mistrovství mi vzal vítr z plachet. Připravovala jsem se, těšila jsem se, chtěla jsem do finále. Střílela jsem poměrně dobře. Dva měsíce před startem nám řekli, že se šampionát ruší, a mě to připravilo o motivaci, úplně mě to srazilo. Od té doby je to takové zvláštní, nemůžu se dostat do závodního módu. Od Minsku, kde jsem vystřílela kvótu do Tokia, jsem měla jenom tři velké závody. A to už je dva roky, to je hrozně málo," posteskla si.
Nepřidala jí ani nejistota kolem olympijské nominace. "Nejdřív to bylo tak, že pojedou ti, co si to vystříleli. Pak se řeklo, že je to už dlouho, co jsme si to vystříleli, když se ta olympiáda odložila, a že teda není jasné, kdo pojede. Jenomže žádné nominace ani kvalifikace se neuskutečnily, takže to bylo otevřené. Já jsem střílela v takové nejistotě a nevěděla jsem, jestli se mám na co připravovat, nebo nemám," uvedla k rozhodování českého svazu. Konečné 41. místo podle ní odpovídá tomu, jak se připravovala. Před olympiádou se jí nevydařilo ani mistrovství Evropy a Světový pohár v Osijeku.
Nakonec dostala šanci na druhou olympijskou účast. Zaskočilo ji, jak Japonci nemají úplně zvládnutou organizaci. "Upřímně jsem si myslela, že to bude promakanější. Přijde mi to ušité horkou jehlou, jako by se rozhodli před dvěma měsíci uspořádat Hry a všechno narychlo připravili. Třeba co se týká autobusových spojení, to nemají absolutně zvládnuté. Třeba přijde spousta lidí, nevejdou se a další autobus nepřistaví. Musíte čekat na další spoj podle jízdního řádu. To třeba před závody není příjemné," popisovala.
Její ruce zdobily nehty nalakované motivem české vlajky. "Dělala jsem si je tady. Vzala jsem si laky, a když byla dlouhá chvíle, tak jsem si vlajky malovala. Je to už taková moje tradice," svěřila se střelkyně, kterou na OH čekají ještě dva starty.
