Selänne: Vím, že je to naposled, proto je těžké se ubránit emocím

Soči - Pošesté a definitivně naposledy se představí na olympijských hrách v Soči jedna z největších postav historie finského hokeje Teemu Selänne. Ostřílený veterán připustil, že se z toho důvodu jen těžko brání emocím. Vše okolo sebe o to více vnímá, a i proto se rozhodl neodmítnout tentokrát možnost nosit na dresu kapitánské "céčko". Uznávaný útočník Anaheimu, s nímž v roce 2007 vyhrál Stanley Cup, vyrovná šestou olympijskou účastí rekord krajana Raima Helminena. V třiačtyřiceti letech však ví, že v čele už se za další čtyři roky neosamostatní.

Teemu Selänne
zdroj: isifa/EPA autor: Larry W. Smith

"Myslím, že ať už děláte naposledy cokoliv, je to emotivní, protože mnohokrát ani nevíte, že to je vaše naposledy, a je tu pořád spousta věcí, na něž myslíte v souvislosti s tím, co bude následovat. Ale když víte, že to naposledy opravdu je, vidíte věci jinak a chcete si vše v sobě uchovat," uvedl Selänne v dějišti Her pro server NHL.com.

"Finský blesk" se pod pěti kruhy představil poprvé v Albertville 1992 a pak pokaždé od Nagana 1998. Ve sbírce má stříbro z roku 2006 a dva bronzy. Další stříbro a bronz má ze světových šampionátů. V národním týmu odehrál 90 zápasů a zaznamenal 96 bodů za 50 branek a 46 asistencí. S 37 body (16+21) z 31 zápasů je nejproduktivnějším hokejistou olympijské historie.

Teemu Selänne:

"Má kariéra na mezinárodní scéně byla neuvěřitelnou cestou a zakončit ji tady, to je perfektní způsob."

Léta odmítal být kapitánem, tentokrát je ale vše jinak. "Obvykle jsem asistentem kapitána. Mnohokrát se mě ptali, zda nechci být rovnou kapitánem, ale k tomu, abych byl lídrem, opravdu netřeba to jiné písmeno na dresu," vysvětlil Selänne. "Tentokrát je to ovšem naposledy a nyní jsem cítil, že je čas, abych kapitánem byl. A jsem tím velice poctěn," dodal.

Poprvé se hokejový gentleman na mezinárodní scéně představil v roce 1988 na juniorském mistrovství Evropy. Od jeho první účasti na OH uplynulo již 22 let. V Salt Lake City 2002 si myslel, že se jeho kariéra chýlí ke konci - sužovaly ho problémy s kolenem. "Koleno bylo čím dál horší a já si myslel, že to vydržím tak jeden až dva roky," připustil Selänne.

Fin Teemu Selänne bráněný Američanem Jackem Johnsonem v semifinálovém zápase olympijských her ve Vancouveru 2010
zdroj: AP autor: Matt Slocum

Tehdy si jen těžko představoval, že pojede ještě do Turína 2006. A Vancouver čtyři roky nato? Nebo dokonce Soči? "Tehdy bych po Salt Lake City vsadil úplně všechno, že v Soči už hrát nebudu. Ale takhle občas věci fungují, když si to užíváte. Máte z toho radost, hokej si užíváte a pak se dobré věci stanou," uvedl Selänne.

Hodně mu pomohla výluka NHL v sezoně 2004/05. Mohl podstoupit operaci a celý rok zasvětit rehabilitaci. "Tam jsem nabral nový vítr do plachet," připomněl helsinský rodák.

Místo předčasného odchodu do hokejového důchodu povede v Soči tým Suomi do boje jako člen první formace s Mikaelem Granlundem a Aleksanderem Barkovem, dvěma z pěti hráčů finského výběru, kteří při jeho mezinárodním debutu ještě ani nebyli na světě.

A lze očekávat, že budou mít podobné pocity jako jejich devatenáctiletý spoluhráč Olli Määttä, který možnost zahrát si v jednom týmu se Selännem nazval splněným snem. "Bude to rozhodně něco naprosto fantastického," prohlásil Määttä.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy