Následuje
The Best FIFA Football Awards 2019

Petr Vichnar znovu hokejovým komentátorem

Plný emocí a nečekaných zvratů byl nedělní závod v mužském super-G. Dlouho vedoucí Bode Miller, kterému se jízda povedla, byl nakonec nečekaně předstižen kolegou z amerického týmu Andrew Weibrechtem a především nejrychlejším Kjetilem Jansrudem z Norska. Shodným časem se s ním podělil o třetí místo Čechokanaďan Jan Hudec. Se startovním číslem 34 vyrazil na trať Ondřej Bank. Po neuvěřitelně úspěšném týdnu, kdy zajížděl všechny elitní sjezdaře v trénincích a v kombinačním sjezdu skončil pouze o 13 setin druhý, byly obavy soupeřů pochopitelné.

Jan Holický
zdroj: ČT24

Po Ondrově projetí cílem, kdy se na světelné tabuli objevil 9. čas s odstupem 97 setin za Norem Jansrudem, mohli teprve průběžně vedoucí závodníci definitivně oslavovat. Bronzový Bode Miller působil rozpačitě, a když si ho televizní kamera vybrala, diváci  mohli nahlédnout do zaslzených očí sjezdařské legendy... Hodně smutný byl také doposud vedoucí jezdec světového poháru v nejmladší alpské disciplíně Nor Aksel Lund Svindal. Ihned jak zjistil, že ani dnes medaili nezíská, rozhodl se ze zdravotních důvodů účinkování na Hrách ukončit.

Po závodě a s vidinou zítřejšího volného dne využíváme nově vybudované rychlodráhy mezi Roza Chutor a Soči. Cesta po pobřeží Černého moře s palmami působi velmi zvláštně především proto, že jsme na zimní olympiádě.

Těsně před hokejem jsme  svědky nezapomenutelného zážitku. Vedle hokejové arény právě probíhá slavnostní ceremoniál, vyhlášení ženského snowboardcrossu. Česká hymna poprvé zní rozlehlým prostranstvím olympijského parku v Soči díky sympatické Evě Samkové.

Pak usedáme do hlediště a bitva mezi Kanadou a Finskem začíná. Slyším, že přísedící kolega Petr Vichnar cosi nesrozumitelně mumlá. Nerozumím mu. "Co jsi říkal, Petře?" "Ale nic, synku…," odbývá mě stroze. "Co se děje," ptám se v duchu. Nyní už i přes silný hluk v hale zřetelně zaznamenávám: "Neskutečný, co všechno ten Tuukka Rask chytí!" pokračuje Petr ve svém monologu. Nejsem příliš hokejově zasvěcený, a tak vybízím soustředěného souseda k vysvětlení: "Kdo to je Turarask?" Petr se ke mně konečně otáčí a nezastírá překvapení. "TUUKKA RASK, to je finský gólman, Honzíku!"  reaguje již s s úsměvem. "U lyžování bych se neptal," pokouším se narážkou zmírnit neznalosti. Náš zrak se setkává, a tak starý hokejový komentátorský matador pronáší: "Tak teda poslouchej…!"

Kanada zasazuje Finsku vítězný úder gólem v prodloužení. Byla to fantazie. Jako bych se vrátil o několik let zpět, když jsem ještě sledoval přenosy ze zlaté Vídně. "Po devíti letech jsem zase komentoval hokej," pronáší Petr na závěr. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak neobvyklý zážitek jsem prožil a zároveň, jak ten čas letí…

Hlavní zprávy