Mamku už jsem dorovnala, teď mám motivaci pokračovat, smála se Soukalová
Soči - Biatlonistka Gabriela Soukalová sahala na olympijských hrách ve dvou závodech po bronzové medaili, nakonec si zaslouženě dojela pro stříbrnou. Závod s hromadným startem na 12,5 kilometru se jí nadmíru podařil. Věděla, že ho umí, i tak je podle svých slov ohromně překvapená. "Medaili jsem si strašně moc přála," přiznala v cíli. "A taky jsem ráda, že jsem dorovnala mamku," přiznala.
Nejlepší české biatlonistce dvakrát těsně unikla medaile až chybou při poslední střelbě. Do třetice to však Soukalové vyšlo. Závod s hromadným startem je její doménou, což dokázala loňským triumfem ve finále světového poháru v sibiřském Chanty-Mansijsku.
"I když spousta lidí tady čekala super výsledky, tak dvě čtvrtá místa pro mě byla perfektní. Každý ten závod byl tak blízko. Až teď jsem se ale konečně dočkala té medaile, kterou jsem si strašně moc přála. Zároveň jsem ale byla hrozně skeptická, že bych ustála ten tlak, který na mě byl," uvedla Soukalová.
Hlavou se jí během závodu honilo, ať hlavně neudělá chybu na střelnici. "V předposledním kole jsem se snažila výrazně zvolnit, abych se mohla koncentrovat na tu poslední položku. Od druhého kola jsem už byla na pokraji sil, věděla jsem, že všechno je na střelnici. A věděla jsem, že běžecky na tom špatně nejsem. Snažila jsem se jet svůj závod," řekla Soukalová.
Když projížděla cílovou rovinkou, zdálo se, jako by ani nevěřila, čeho dosáhla. "Pořád jsem si myslela, že nějaká z těch závodnic ještě jede blízko za mnou, a tak jsem se ohlédla a teprve jsem viděla, jaký mám náskok. Zdálo se mi to neskutečné. Byla jsem ale ráda, že byly dál, protože jsem myslela, že z té obrátky, která byla asi dvě stě metrů před cílem, už nedojedu, jak jsem byla strašně unavená."
Gabriela Soukalová: "Je to absolutně neskutečný moment, jeden z nejlepších momentů v mém životě. Jsem ráda, že tu na mě ten malinký kousek štěstí zbyl, abych si dokázala sáhnout na tu placku."
Soukalová za sebou měla náročný den. Ještě hodinu před startem závodu nebylo jasné, zda se vůbec kvůli nepříznivému počasí pojede. Pak jí dělala problémy náročná trať, na které několik biatlonistek upadlo. "V mnoha částech tratě to bylo měkké a hluboké a tyhle podmínky mi absolutně nevyhovují. Nemyslela jsem vůbec na žádné výsledky, úplně jsem to hodila za hlavu. Říkala jsem si, že to zkusím udělat všechno v klidu, a to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat."
Celá příprava před olympijskými hrami byla hlavně o zdraví. "V předchozích sezonách jsem měla dost problémů a to, že jsem se psychicky a vůbec celkově zocelila, i to mně hodně pomohlo. Jsem vyrovnanější než kdy dřív," ujistila Soukalová.
Medaili chtěla Soukalová i pro trenéra Ondřeje Rybáře. "Říkala jsem si, že tohle prostě musím ustát. Má na tom obrovskou zásluhu. Za poslední rok se pro mě stal jedním z nejdůležitějších lidí, jaké znám. Nejen proto, jak umí vést mančaft, ale i jaký je člověk. Říká se, že každý je nahraditelný, ale v tomhle případě to vůbec neplatí," zdůraznila.
Čtyřiadvacetiletou biatlonistku ještě v Soči čekají dvě štafety. "Před tímhle šampionátem jsem řekla, že neskončím kariéru, dokud mamku nedorovnám. Teď mám ještě další motivaci tím úspěchem do budoucna, takže je to paráda. Myslím, že letos se mi ani nebude chtít ukončit sezonu," řekla Soukalová v souvislosti se stříbrem bývalé běžkyně na lyžích, které získala před třiceti lety na Hrách v Sarajevu.
"Jsem šťastná, že se jí to povedlo," uvedla Soukalová starší. Své dceři věřila, i když na poslední položce jednou chybovala. "Vím, že to umí. Střelba je ale také o štěstí," dodala.
