A zase ten doping
Dnes ráno nenastoupil na start závodu mužů na 50 km rakouský závodník Johannes Dürr. Důvod? Zjištění zakázané látky, konkrétně EPO, během přípravy na závěrečnou padesátku.
První, co mě napadlo, že si ti Rakušáci stále nedají pokoj a po obrovském skandálu celého běžeckého týmu na OH v Turíně, který měl soudní dohry mnoho let po akci a totálně rozložil rakouskou reprezentaci, se stále nepoučili. Tento skandál se řešil celou řadu let a poslal rakouské běžecké lyžování ke dnu. Běžci v této alpské zemi zaslíbené sjezdovému lyžování jen velmi složitě bojovali aspoň o základní podporu od lyžařského svazu. V poslední době se zdálo, že konečně začínají zvedat hlavu a mladá generace za pomoci šéftrenéra a bývalého běžce Markuse Gandlera zaujme důstojné místo ve výsledkových listinách. V tu chvíli přichází další rána.
Zavolala jsem svému kamarádovi Kurtovi Matzovi, který se včera vrátil ze Soči domů do Rakouska. Z hlasu tohoto životního optimisty bylo cítit obrovské zklamání až beznaděj. Dle všech dostupných informací byla tato dopingová aktivita zcela individuální akcí dotyčného závodníka, o které neměl nikdo z okolí běžecké reprezentace ani tušení. Ale pykat budou opět všichni, tedy všichni rakouští běžci na lyžích. Chatrná důvěra, kterou si u domácího lyžařského svazu začali budovat, se sesypala jako domeček z karet a o další systematické podpoře tohoto sportu v Rakousku si mohou nechat jen zdát.
Začíná mi jich být líto. Jeden pitomec dokáže v určitém historickém kontextu událostí zmařit několikaleté úsilí lidí, kteří mají tento krásný sport rádi.
I tak umí být sport někdy krutý a nespravedlivý.
Autorka je spolukomentátorkou ČT.
