Rusové a Bělorusové mohou na OH jako neutrální sportovci, ČOV i Světová atletika nesouhlasí
Startovat na olympijských hrách v příštím roce v Paříži budou moci i sportovci z Ruska a Běloruska. Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl, že tam mohou být se statusem neutrálních sportovců. Účastnit se budou smět coby jednotlivci v případě, že splní kvalifikační kritéria a další podmínky. Český olympijský výbor (ČOV) s účastí Ruska a Běloruska pod pěti kruhy nesouhlasí, stejně jako Světová atletika (WA).
"Výkonný výbor MOV rozhodl, že individuální neutrální sportovci (AIN), kteří se kvalifikovali prostřednictvím stávajících kvalifikačních systémů mezinárodních federací, budou prohlášeni za způsobilé soutěžit na olympijských hrách v Paříži 2024 v souladu s podmínkami uvedenými níže," uvedl MOV v prohlášení.
Zástupci Ukrajiny rozhodnutí MOV ostře zkritizovali. "MOV v podstatě dal Rusku zelenou k tomu, aby z olympijských her udělalo zbraň. Protože Kreml použije každého ruského a běloruského sportovce jako zbraň ve své propagandistické válce. Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto hanebné rozhodnutí, které podkopává olympijské principy," napsal na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Podle MOV se zatím do soutěží kvalifikovalo jedenáct "neutrálních" sportovců, osm z Ruska a tři z Běloruska. Startovat budou smět pod neutrální vlajkou, bez státní hymny či symbolů. Sportovci, kteří mají vazby na vojenské či policejní složky, by měli zůstat vyloučeni stejně jako ti, kteří aktivně podporují válku na Ukrajině. Startovat na OH nesmějí ani týmy z obou zemí.
Rusko stanovené podmínky odsoudilo jako "diskriminační". "Odporují sportovním principům. Poškozují samotné olympijské hry, a ne ruský sport. Tento přístup je absolutně nepřijatelný," citovala agentura TASS ruského ministra sportu Olega Matycina.
Pro připuštění jednotlivců jako neutrálních sportovců se navzdory pokračujícímu válečnému konfliktu na Ukrajině vyslovili v tomto týdnu na 12. olympijském summitu v Lausanne zástupci mezinárodních federací a národních olympijských výborů. MOV požádali, aby v této otázce rozhodl co nejrychleji.
Český olympijský výbor v reakci na to zopakoval postoj, k němuž v dubnu dospělo jeho plénum. "Nesouhlasíme s jakoukoli formou účasti Ruska a Běloruska v kvalifikacích na olympijské hry nebo na Hrách samotných po dobu trvání válečného konfliktu na Ukrajině," uvedl.
Rozhodnutí MOV zkritizoval předseda České unie sportu Miroslav Jansta. "Ztotožňuji se s usnesením pléna ČOV, které se jasně vymezilo proti jakékoliv formě Ruska a Běloruska na OH a v kvalifikacích a které prosadil až Jiří Hamza. Aktuální model neutrálních sportovců je nedomyšlený. MOV měl přijít se systémem, který ochrání sportovce a jejich rodiny z jakýchkoliv zemí, kde k podobné situaci bohužel může dojít," uvedl. "Nemůžeme souhlasit se stanoviskem MOV, který nejprve ruské a běloruské sportovce navrhl vyhodit ze všech soutěží, aby pak hledal různé nesystémové způsoby pro jejich účast," doplnil.
Sportovci z Ruska a spojeneckého Běloruska dostali zákaz startu v mezinárodních soutěžích po začátku vojenského útoku na Ukrajinu z loňského února. Letos na jaře nicméně MOV vyzval mezinárodní organizace, aby za podmínek dodržení neutrality umožnily sportovcům z těchto zemí návrat do soutěží, na nichž by mohli plnit kvalifikační podmínky pro start v Paříži. Řada sportovních svazů této výzvě vyhověla.
Světová atletika (WA) naopak na suspendaci ruských a běloruských sportovců dál trvá. "Je v pravomoci MOV rozhodnout, které země budou pozvány k účasti na olympijských hrách, ale je odpovědností mezinárodních federací, aby rozhodly, kteří sportovci v jejich sportu jsou způsobilí soutěžit," uvedla WA v reakci na rozhodnutí MOV. "Situaci budeme nadále sledovat, ale pokud nedojde k zásadní změně okolností mezi dneškem a olympijskými hrami, bude se suspendace vztahovat i na Paříž 2024."
