Profil sportu: Plážový volejbal

Jestli se o nějakém místě dá říct, že je pro plážový volejbal jako stvořené, je to právě Rio de Janeiro a Copacapana. Na legendární pláži je k vidění v Brazílii velmi oblíbený sport téměř na každém kroku a od domácích příznivců se dá očekávat velmi bouřlivá atmosféra.

Vznik plážového volejbalu však Brazilci na svědomí nemají. Poprvé se na pláži pinkání s míčem před síť objevilo ve 20. letech minulého století buď na Havaji, nebo v Kalifornii, kdy se ještě hrálo s pravidly stejnými jako v hale. Zásadní zlom pak přišel v roce 1930 v Santa Monice. Paul Johnson během dlouhého čekání na zbytek hráčů vymyslel podobu dva na dva a od této doby se začala psát historie současného beach volejbalu.

V třicátých letech minulého století se nový sport dostal i do Československa a od roku 1947 se začaly hrát první oficiální turnaje. Na olympijskou účast si ale plážový turnaj musel ještě nějakou dobu počkat. Premiérově se pod pěti kruhy objevil v Barceloně 1992 jako ukázkový sport. O čtyři roky později v Atlantě se už ale bojovalo o cenné kovy.

Plážový volejbal má oproti klasickému protějšku několik odlišností v pravidlech. Síť je stejná jako u šestkového volejbalu, ale hřiště má rozměry pouze 16 x 8 metrů. První a poslední míč nesmí být odbíjen obouruč vrchem s výjimkou toho, kdy balon po útoku soupeře neopisuje oblouk. Teče na bloku se počítají jako dotek, a proto potom smí následovat jen dva další doteky. Blokovat se může jen před sebe, nikoli do stran. Nesmí se ulívat prsty, jsou povoleny jen čisté údery.

Vítězem zápasu je tým, který jako první získá dva sety. Úvodní dvě sady se hrají do 21 bodů. Pokud se střetnutí přesune do rozhodující třetí, z výhry se raduje dvojice, která jako první získá patnáct bodů. Ve všech případech ale musí mít na svém kontě minimálně o dva body více než soupeř. Sada tak může například skončit i 29:27.

Česká účast na poslední chvíli, menší než v Londýně

Na Copacabaně se celkově představí 48 týmů, 24 v ženské a 24 v mužské kategorii a v bojích o medaile bude mít své reprezentanty i Česká republika. Oproti olympiádě v Londýně, které se účastnily hned tři české páry, Přemysl Kubala s Petrem Benešem, Lenka Háječková s Hanou Klapalovou a Kristýna Kolocová s Markétou Slukovou, však bude zastoupení o poznání menší. Pod pěti kruhy se představí pouze poslední jmenovaná s novou parťačkou Barborou Hermannovou.

České duo se bude snažit navázat na výkon Kiki a Maki z předchozích her, kde vybojovaly skvělou pátou příčku. Ve skupině B postupně narazí na druhou nejvýše nasazenou dvojici Agatha, Barbara z Brazílie, Španělky Elsu Baquerizovou, Lilianu Fernándezovou a argentinský pár Ana Gallayová, Georgina Klugová.

Zlato z Londýna bude obhajovat Američanka Kerri Walshová Jenningsová, s níž už ale nebude hrát Misty Mayová-Treanorová. V cestě za dalším titulem bude vytáhlé sedmatřicetileté blondýně pomáhat April Rossová, jež se na minulých Hrách rovněž dostala do finále a s Jennifer Kessyovou získala stříbro. (https://en.wikipedia.org/wiki/Jennifer_Kessy)Mezi aspirantky na nejcennější kov patří také druhý domácí pár Talita a Larissa, které jsou v olympijském žebříčku nejlépe postavenou dvojicí.

To obhájci zlata v mužském turnaji Němci Julius Brink a Jonas Reckermann se v Brazílii nepředstaví. Mezi hlavní favority na triumf tak lze počítat brazilské dvojice Alison Cerutti/Bruno Oscar Schmidt a Evandro Goncalves/Pedro Solberg, nizozemské páry Alexander Brouwer/Robert Meeuwsen a Reinder Nummerdor/Christiaan Varenhorst, Američany Phila Dalhaussera s Nickem Lucenou či Italy Adriana Carambulu a Alexe Ranghieriho.

Jak ženská, tak i mužská kategorie je rozdělena do šesti základních skupin po čtyřech dvojicích. Do osmifinále postoupí přímo první dva týmy a dva nejlepší páry z třetích míst. Další reprezentační výběry ze třetích příček se pak utkají o zbývající dvě místa mezi šestnácti nejlepšími.