Profil sportu: Házená

Házená je jediný olympijský kolektivní sport, který nemá svůj kodifikovaný původ v anglosaském prostředí. Počátky hry, jak ji známe dnes, se datují do konce 19. století v Německu a Skandinávii. Různé variace házené se už ale v této době objevovaly i jinde po Evropě, dodnes populární zůstává v českých zemích například národní házená.

Pravidla pro moderní házenou ale vznikala v Německu po první světové válce, a tady má i dnes největší zázemí a popularitu. Ostatně právě na Hrách v Berlíně v roce 1936 si házená odbyla i svou premiéru, to ale ještě jako venkovní varianta hraná na upraveném fotbalovém hřišti.

Československo patřilo k nejúspěšnějším národům, Češi se ale na OH nikdy neprobojovali

Po druhé světové válce ale dnešní halová podoba rychle nabírala na popularitě po celé kontinentální Evropě a zvláště ve střední Evropě a východním bloku. A Československo patřilo v poválečných letech k největším házenkářským velmocem. Na prvních šampionátech po roce 1954 vybojovali čs. házenkáři medaili na každém mistrovství světa, v roce 1967 dokonce zlato.

Halová házená se ale probila na olympijské hry nejpozději ze všech kolektivních sportů - až v roce 1972 v Mnichově. K obnovené premiéře se také váže největší úspěch české či československé házené na olympiádě. Svěřenci legendárního Jiřího Víchy před čtyřiačtyřiceti lety vybojovali stříbrné medaile, když nestačili až ve finále na Jugoslávii.

Od té doby už ale českoslovenští ani čeští házenkáři nezískali žádný cenný kov ani na olympiádě, ani na světovém šampionátu. Poslední medaili vybojovaly československé házenkářky na MS v roce 1986, poslední československou účast na Hrách si odbyli házenkáři v Barceloně. Žádný český tým se v éře samostatnosti už na olympiádu neprobojoval.

Francouzi a Norky chtějí dokonat zlatý olympijský hattrick

Olympijský turnaj každopádně nabídne souboj těch nejlepších na nejprestižnější úrovni. Jasnými favority mezi muži jsou Francouzi, kteří zlato před čtyřmi lety vybojovali v těsném duelu se Švédy. Ti ostatně na olympijské zlato stále čekají - zvláště na přelomu milénia platili za jeden z nejlepších týmů světa, od roku 1992 pobrali na Hrách čtyři stříbra, jenže nejcennější kov jim nadále uniká.

To Francouzi budou bojovat o třetí olympijské zlato v řadě, což se doposud žádnému mužskému týmu v historii nepodařilo. Svou dominanci Les Bleus potvrdili i na loňském světovém šampionátu, který vyhráli. A za posledních osm let odvezli ze šesti velkých světových akcí pět zlatých medailí.

Do bojů o zlato by ale mohl promluvit i tým Kataru, který na loňském domácím světovém šampionátu vybojoval stříbrnou medaili. Kontroverzní celek, který je z drtivé většiny složen z naturalizovaných francouzských a balkánských hráčů, by tak letos mohl vybojovat první zlatou medaili jako neevropský tým, byť označení neevropský je v tomto případě poněkud ošidné.

Mezi ženami zase mohou třetí zlato v řadě vybojovat norské házenkářky, které dominují podobně jako jejich francouzští protějšci. Držitelky olympijského i světového titulu budou jen těžko hledat přemožitelky. Do bojů by ale mohly promluvit domácí Brazilky, které jako poslední rozbily norskou nadvládu titulem z MS v roce 2013. Svou tradiční sílu budou chtít dokázat i Jižní Korejky, Černohorky či Dánky.

Házenkářských klání se účastní dvanáct týmů jak v mužské, tak v ženské části. Ze skupinových bojů postoupí nejlepší čtyři celky z obou skupin do čtvrtfinále.

Souboje budou probíhat ve Future Areně, která byla vystavěna výhradně pro házenkářský turnaj a gólbal na paralympiádě. Po Hrách bude zbořena a na jejím místě by měly vyrůst čtyři školy.