MOV převezme agendu boje proti dopingu a zruší WADA, tvrdí Šťovíček

Reforma má být podle jeho informací oznámena na podzim a zahrnuje tři zásadní návrhy. "Prvním je zrušení WADA. Agendu boje proti dopingu by si měl pod sebe vzít MOV a vytvořit na to vlastní aparát," uvedl Šťovíček, který je předsedou Legislativní rady Českého olympijského výboru a také jedním z rozhodců Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).

Právě CAS by měl v reformě hrát svou roli. "Druhým návrhem je odejmutí kontrolních a disciplinárních pravomocí mezinárodním federacím a jejich soustředění pod MOV. Pokud se týká disciplinárních řízení, pak přímo pod CAS. Třetím bodem je reforma a posílení CAS, jež by nadále měla být prvoinstančním disciplinárním orgánem pro boj proti dopingu," přiblížil Šťovíček debaty na úrovni vedení MOV a Asociace národních olympijských výborů o nezbytné a zásadní reformě.

Informace získal díky kontaktům s představiteli MOV během Her v Riu. A korespondují se slovy Thomase Bacha ze začátku srpna, kdy se šéf MOV zmínil o potřebě kompletní reformy antidopingového systému a nutnost kontroly činnosti WADA s vyhlídkou masivnějšího a účinnějšího systému boje proti dopingu.

Sám Šťovíček si však uvědomuje, o jak zásadní krok se jedná. Nebude ho možné udělat ze dne na den. "Současný stav se jeví jako neúnosný a neudržitelný. Je zjevné, že implementace této reformy zabere řadu let, ale odhodlání MOV nastoupit tuto cestu se zdá neochvějné, protože případ 'Rusko-Rio' se už nesmí opakovat," podotkl Šťovíček.

Právě postupně se rozplétající aféra ruských sportovců, kterou odhalila již koncem roku 2014 německá televize ARD, a způsob jejího řešení, ukázaly zjevné nedostatky současného systému boje proti dopingu. A vyvstala celá řada otázek.

"Pokud by ruský dopingový systém neodhalili novináři, věděli bychom o něm vůbec? Proč WADA neřešila už whistleblowing (upozornění na nezákonné praktiky) ruské diskařky Piščalnikovové v roce 2012, kdy se obrátila na WADA s tím, že je součástí tohoto systému, ale WADA postoupila stížnost na ruský atletický svaz? Proč se od prosince 2014 nic nedělo a věci se řeší na poslední chvíli těsně před nebo během OH v Riu?" ptá se Šťovíček.

Zaráží ho, proč WADA nejednala mnohem důsledněji, když ji právě za tímto účelem státy a olympijská hnutí financují. "Do rozpočtu 28 milionů amerických dolarů je největším přispěvatelem USA a Japonsko, a pak právě Rusko. Jak mohla WADA vůbec vznik systému v Rusku dopustit? Proč nekontrolovala efektivněji tamní laboratoř? A proč WADA rok a půl nebyla schopna usvědčit jednotlivé dopingové hříšníky?" doplnil Šťovíček.

Výsledkem bylo nucené uplatnění principu kolektivní viny těsně před Hrami v Riu, které je podle něho zlem, i když se jeví být možná menším zlem než start dopujících sportovců. "Úplným vrcholem pak je nejprve povolení a pak následně zákaz startu dálkařky Darji Klišinové. Přijela na dobrozdání atletické federace IAAF do Ria, aby se pár dní před soutěží dozvěděla, že vyšly najevo 'nové skutečnosti' a ona startovat nemůže. Až CAS ji potom na start nakonec pustil," zrekapituloval Šťovíček.