Už trojka byla neuvěřitelná a pětka ještě neuvěřitelnější, radovala se Sáblíková

"I když jsem se na tréninku cítila neuvěřitelně, tak po rozlosování jsem byla hodně skeptická. Říkala jsem si, že medaile na pětce vůbec není možná, když jsem viděla, kdo jede spolu… Říkala jsem si: Já pojedu úplně sama a tohle mi nehraje do karet. Bylo hodně složitý se soustředit na to, že bych s nimi mohla bojovat," řekla Sáblíková.

Stejně jako na tříkilometrové trati jely ostatní favoritky v čele s Irene Schoutenovou z Nizozemska spolu a mohly si vzájemným soubojem pomoct.

I její trenér Petr Novák přiznal, že ho los vyděsil. "Omejvali mě, když jsem viděl losování. A Martinu taky. Bylo to úplně stejné jako na tři kilometry. Když jsem ji viděl, jak se nemůže srovnat s tím, že zase pojede sama a ostatní se budou šponovat. Myslela, že je po medaili. Ale nějak jsme to zvládli," oddechl si.

Jeho svěřenkyně byla po losu rozčílená a odnesli to všichni, s nimiž se potkala. "Měli to se mnou fakt těžké," přiznala olympijská legenda. Na druhou stranu ale dostávala ze všech stran podporu a kohokoliv z české výpravy potkala, přál jí štěstí a věřil v medaili.

"Snažila jsem se být víc sama, abych nikoho neprudila a srovnala si myšlenky. A abych začala přesvědčovat sama sebe, že na to mám, což bylo těžký. Ale podpora zvenku byla neuvěřitelná. Přišlo mi, že jsem dneska potkala úplně všechny. Normálně jsem ve svojí bublině. Ať už jsem šla kamkoliv, na někoho jsem narazila. To bylo neskutečný," uvedla Sáblíková, která dostávala i podpůrné zprávy po telefonu.

Startovala ve třetí rozjížďce před koncem programu a po projetí cílem v čase 6:50,09 byla ve vedení. Musela ale čekat, jak si povedou její čtyři hlavní soupeřky. Nejprve ji předjela Kanaďanka Isabelle Weidemannová a v poslední rozjížďce i nakonec zlatá Schoutenová.

"Čekala jsem, že vítězný čas bude hodně pod (6:50), že Schoutenová pojede olympijský rekord poté, co ho jela i na trojku. Pak jsem čekala, co předvedou ostatní, ale bylo to nahoru dolů. Bylo to dneska o moje nervy," konstatovala.

V medaili začala věřit až krátce před koncem poslední rozjížďky, kdy Italka Francesca Lollobrigidaová jedoucí se Schoutenovou výrazně ztrácela.

"Když dojel předposlední pár, říkala jsem si: No to je super, zase budu čtvrtá. Myslela jsem si, že to Lolo dá, protože když má vedle sebe někoho, je neuvěřitelný bojovník. Dvě kola před cílem jsem doufala, ale čekala jsem až do poslední padesátky," řekla Sáblíková.

"Je to o její hlavě. O její mentalitě. O Martině, protože tu medaili chce. A odjíždí zase s medailí," připomněl Novák. "Vzhledem k tomu, co všechno se stalo včetně jejího zranění, má tahle medaile cenu zlata," vzpomněl na trable s neustálou únavou před sezonou i zraněním lýtka v závěru přípravy.

Rychlobruslařská hvězda nakonec v Pekingu rozšířila sbírku úspěchů a osamostatnila se v pozici nejúspěšnější české olympioničky na zimních Hrách podle počtu medailí.

"Když bylo jasné, že medaili získám, bylo to neuvěřitelné. Pocity je hrozně těžké popsat. Já si v tu chvíli říkala: Čtvrtá olympiáda a zase medaile z pětky, po tom všem... Pro mě bylo neuvěřitelné, že se to povedlo. Už ta trojka byla pro mě neuvěřitelná. A dnes je pro mě ještě neuvěřitelnější ta pětka," radovala se Sáblíková, která měla v sezoně zdravotní problémy a na konci minulého roku se při pádu zranila.

O budoucnosti čtyřiatřicetileté Sáblíkové nechtěl její kouč krátce po úspěchu mluvit, ale řekl, že zraje jako víno. "Nejezdí hůř, jezdí pořád stejně nebo líp. Teď se koncentrovala na Peking, aby si odvezla sedmou medaili a to se jí povedlo. Jestli bude končit, je na ní. Ale já sám za sebe si myslím, že ne. Ještě toho má před sebou hodně," prohlásil Novák.

A co na to rychlobruslařská legenda? "Že by to mohl být můj poslední olympijský závod? Nemám plán. Moc dopředu neplánuju, ale hraju si myšlenkou tak i tak. Sezona je pro mě čím dál tím náročnější," řekla Sáblíková po zisku bronzu v Pekingu.