Sáblíková o možnosti konce hvězdné kariéry: Když to vyslovím, cítím takovou prázdnotu
Po získání sedmé medaile pod pěti kruhy nejúspěšnější česká rychlobruslařka Martina Sáblíková spekulovala o možnosti pověšení profesionální kariéry na hřebík. Jistá si je však čtyřiatřicetiletá hvězda čím dál méně. Přes dvacet let totiž neznala nic jiného a nemít povinnost trénovat si nedokáže představit. Už v Pekingu ale toto téma řešila s předsedou Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem. Rozhodnout se o své budoucnosti plánuje v létě.
"Jestli jsem si už ujasnila, co dál? Neujasnila," řekla Sáblíková. Vzápětí ale přiznala, že se v minulých dnech o své budoucnosti bavila i s nejvyšším představitelem MOV. "Pro mě to bylo neuvěřitelné setkání. Přijel se podívat na rychlobruslení, když jely týmy, a mně bylo od mezinárodní federace nabídnuto, jestli mám zájem si s ním sednout na tribuně. Takže jsem dvacet minut seděla s ním a povídali jsme si. Neuvěřitelný člověk, má skvělý přehled a ta jeho slova mě hluboce zasáhla a donutila přemýšlet," přiznala trojnásobná olympijská vítězka.
Osmašedesátiletý funkcionář ji překvapil, že byl dobře informovaný o tom, že o konci kariéry vážně uvažuje. "Ptal se mě, jestli se uvidíme ještě na další olympiádě," řekl Sáblíková. Odpověděla, že zatím myslí jen na březnové finále Světového poháru v Heerenveenu. A pak se na dovolené rozhodne, co dál.
"Říkal, ať si to rozmyslím dobře a ať skončím tehdy, když se probudím a řeknu si: 'Jo, dneska je ten den'. Ať si hlavně nedávám žádná ultimáta, aby mě to jednou nemrzelo. Takže mi to hodně začalo šrotovat v hlavě. Vůbec nevím, co budu dělat," uvedla rodačka z Nového Města na Moravě.
Sáblíková tím naznačila, že se více přikláněla k rozhodnutí skončit. I když v minulosti připouštěla, že by bylo fajn se s kariérou rozloučit na olympijských hrách v roce 2026 v Itálii. V Turíně 2006 totiž prakticky vstoupila do velkého sportovního světa. Vedle toho se spekulovalo, že se pokusí kvalifikovat na letní olympijské hry v Paříži v cyklistice.
"Jestli jsem byla nakloněná tomu skončit? No... byla. Ale teď zase nevím. Na jednu stranu sport je od jedenácti let neodmyslitelnou součástí mého života. A já si nedovedu představit, že přijde ten den, kdy se probudím a řeknu: 'OK, tak dneska trénovat nejdu, protože dneska jsem skončila, už do toho světa nepatřím'. Jen když to vyslovím, cítím takovou prázdnotu. Asi ještě není ten okamžik, kdy bych končit měla," uvažovala Sáblíková a uvedla, že v poslední sezoně měla největší problém s psychikou a velkými očekáváními na své výsledky.
Stejně jako bude svou budoucnost řešit Sáblíková, bude se rozhodovat i trenér Petr Novák, kterému bude letos 74 let. "O tom jsme se spolu nikdy nebavili. Ani nemám odvahu mu tuhle otázku položit. Je vedle mě celou kariéru a já si neumím představit, že by tam byl někdo jiný," přiznala Sáblíková.
Zisk svého nejnovějšího olympijského kovu nikterak bujaře neoslavila
Sáblíková získala na olympijských hrách v Pekingu sedmou medaili pod pěti kruhy v kariéře, bronz v závodu na 5000 metrů ale nijak zvlášť neslavila. Přestože měla a stále má z dalšího úspěchu v bohaté kariéře radost, snažila se pomáhat v přípravě na další starty reprezentační kolegyni Nikole Zdráhalové.
"Hned po závodě jsem seděla v kanceláři naší výpravy v olympijské vesnici, ale dala jsem si jen panáka a pivo. Nic víc, protože jsem měla po závodě a cítila jsem, že se trochu motám. A druhý den jsem si dala dvě piva s hokejistkama a to bylo všechno," řekla Sáblíková. "Nechci říct, že není co slavit, ale já jsem hlavně ráda, že se to stalo, že se to povedlo. Já víc nepotřebuju. Stačí vidět ty, kteří se se mnou z toho radují. To je nejvíc, co mi kdo může dát," podotkla.
S ohledem na omezení pohybu v Pekingu navíc Sáblíková neměla ani možnost na oslavu kamkoliv vyrazit. "Je to jiné. Navíc my pořád normálně trénujeme a já chodím na led i s Niky (Zdráhalovou), která tu ještě startuje. Tak nechci dělat něco, co by jí narušilo koncentraci. Snažím se maximálně jí dělat komfort, který mi dělají holky z týmu, když naopak závodím já. Aby se na mě mohla spolehnout, jako já na ni při mých závodech," vysvětlila Sáblíková.
Pro čtyřiatřicetiletou rychlobruslařku je Peking pátou olympiádou. Poprvé je ale na ní uzavřená v "bublině". "Musím říct, že mi trochu chybí taková ta volnost. Když už toho máte hodně, vypadnete z vesnice a jdete se někam projít. Podívat na něco. A my už jsme tu docela dlouho. Neříkám, že je to špatné, ale když opravdu znáte jen sportoviště a vesnici, je to už takové zdlouhavé," přiznala.
Sáblíková se v Pekingu představila ve dvou závodech, medaili získala ve čtvrtek 10. února. Poté už jen trénovala a byla teoreticky připravena naskočit jako náhradnice za Zdráhalovou. Vedle toho ale stihla navštívit několik sportovišť a podpořit další české sportovce. "Byla jsem na hokejistkách i hokejistech, na short tracku, na krasobruslení. V tom je to zase pro mě trochu jiné, na tolika soutěžích jsem ještě na olympiádě nebyla. Třeba short track jsem viděla poprvé," uvedla Sáblíková.
