Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
SP Kanada

Sáblíkovou dojal bronz na krku k slzám. Je to možná naposledy, vysvětlovala silné emoce

Byla to pro ni sice už sedmá olympijská medaile, přesto na Martinu Sáblíkovou dolehly při přebírání bronzu v Pekingu silné emoce. Česká rychlobruslařka se na stupních vítězů neubránila slzám dojetí, což vysvětlila tím, že to možná byl poslední podobný úspěch pod pěti kruhy.

Před velkým hloučkem českých sportovců pod pódiem byla Sáblíková v záři reflektorů naměkko. "Bylo to hodně emotivní, protože jsem si uvědomila, že je to možná naposled. I když to jsem si říkala už minulou olympiádu. Ale tentokrát už je to opravdu možná naposled, a tak jsem se snažila užít atmosféru plnými doušky, protože to jsou okamžiky, které v člověku zůstanou až do konce života," řekla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka s bronzovou medailí na krku.

Když se ozvalo její jméno, zakroutila lehce hlavou. Čtyřiadvacet hodin po bronzové jízdě stále nevěřila, že i ze čtvrté olympiády v řadě odjede s medailí. "Pro mě to bylo stejně neuvěřitelný, možná stejně jako ta úplně první medaile," připomněla zlatý double ve Vancouveru, kde v roce 2010 vyhrála pětku i trojku. "Tam to bylo daleko emočně vypjatější, protože hrála hymna a bylo to poprvé. Zjevila jsem se tam jako dvaadvacetileté pískle. Uběhlo dvanáct let a já tam stála zase."

Její sedmá olympijská medaile je těžká. "A fakt moc hezká. Nejhezčí!" radovala se z nejčerstvějšího medailového přírůstku. Místo na bronz doma najde. "Vždycky. A jak jsem se přestěhovala, tak tam zatím nic moc nemám, takže je místa dost," usmála se.

Byla ráda, že v Pekingu si medaili brala z podnosu, který přinesl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. "Že tam byl někdo, koho znám, protože kdybych udělala nějaké faux pas, tak mě třeba zachrání," řekla Sáblíková. "Mám vždycky strach, že tam upadnu nebo si vezmu něco jiného, než mi patří. Tak jsem docela ráda, že se všechno povedlo," oddechla si.

Večer po závodu musela na dopingovou kontrolu. Do olympijské vesnice se dostala až okolo půl jedné ráno. "Zastavila jsem se na misi, kde jsem zůstala asi do půl třetí. Bylo to příjemné, dost věcí jsme rozebrali, pokecali a zasmáli se. Bylo to pohodový. Byla jsem docela ráda, že se moc neslavilo, protože jsem si dala jedno pivo a byla úplně hotová," vyprávěla Sáblíková, která je podle počtu medailí i podle jejich hodnoty (3-2-2) nejúspěšnější českou olympioničkou na zimních Hrách.

Dlouho nemohla usnout a ráno se vzbudila už před osmou. Po snídani šla fandit na hokej, podívala se na rychlobruslařkou desítku a pak už zamířila na medailový ceremoniál. "Byl to takový proflákaný den, ale utekl hrozně rychle. Už se těším, až budu v posteli," řekla.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články