Třetí česká medaile. Samková měla na zlato, po divokém finále bere bronz

Snad jediná část olympijské tratě, která dělala Evě Samkové větší problémy, byl její samotný úvod. A právě začátek finálového závodu ve snowboardcrossu stál českou reprezentantku lepší umístění. Tady se Samková propadla na chvost finálového vláčku závodnic a už jen těžko nacházela cestu na lepší pozice.

Mohutným finišem ale dokázala čtyřiadvacetiletá rodačka z Vrchlabí stejně jako v předchozích závodech nahradit předchozí nedostatky. Na posledních velkých skocích se trať rozšířila, a tak Samková konečně našla prostor pro svůj styl jízdy a vnitřní stopou se prodrala až na medailové pozice.

Mezi dalšími závodnicemi, které se naskládaly do nepřehledné řady před cílem, docházelo ke kolizím a pádům, vestoje cílovou páskou neprojela ani Samková. Sahala po stříbru, ale to už bylo daleko. Na bronz ale její vzepětí těsně stačilo a skončila těsně před legendou snowboardcrossu Američankou Lindsey Jacobellisovou, která tak zase zůstala bez medaile.

"Dala jsem tomu maximum, ale mezi lidmi jsem nemohla jet čistě, jak jsem chtěla. Jsem ráda, že jsem to narvala v cílové rovince. Dlouho jsem tomu nevěřila, bála jsem se, že bude fotofiniš a že mě přehodí," řekla Samková. V cíli se proto upínala k výsledkové tabuli. "Říkala jsem si, že počkám, počkám, a když se to ukázalo poněkolikátý, tak jsem si říkala: Jo, to asi vyšlo," uvedla a začala v cílovém prostoru slavit. 

Pro Evu Samkovou to tedy bylo hořkosladké finále. Po problémech s ramenem se dala relativně do pořádku a na všech jízdách bylo vidět, že jí trať v Pchjongčchangu mimořádně sedla. A bylo to vidět jak v kvalifikaci, tak v semifinále – oba závody Samková vyhrála a zdálo se, že obhajoba zlata ze Soči je na dosah.

Samková ale byla maximálně ráda i za bronz. "Je to bomba! Je to taková zlatá. Je to druhá medaile na druhé olympiádě. Na to, že máme jeden pokus, tak jsem nadšená," zářila.

Úspěch v Pchjongčchangu byl podle české reprezentantky snad i více vydřený než zlato v Soči. "Je to teď mnohem větší satisfakce, protože v Soči byly ty holky samozřejmě dobrý, ale teď je to úplně jinde. Je nás tam deset, co jezdí skvěle. Jsem strašně ráda, že to takhle vyšlo. Hrozně mě to bavilo," těšilo Samkovou.

Už čtvrtfinále i semifinále přitom naznačily, že finálová jízda bude pořádná loterie. V divokém semifinálovém klání došlo k několika pádům, Samková se musela velmi opatrně probíjet mezi houští soupeřek a pořadí se neustále proměňovalo. V závěrečné části tratě ale stejně jako v kvalifikaci nabrala obrovskou rychlost a nakonec jasně zvítězila.

Těžké to měla Samková i ve čtvrtfinále, kde nezačala dobře a měla problémy hned na první překážce. Poté si ale zkušenou a trpělivou jízdou dokázala vytvořit prostor pro útok a nakonec se v druhé polovině trati probojovala až mezi tři nejlepší postupující do semifinále.

Samková ukázala potenciál už v kvalifikaci, kde byla stejně jako v Soči nejrychlejší ze všech závodnic, když porazila o 13 setin sekundy Italku Michelu Moioliovou. Na dvou mezičasech sice Češka za dvojnásobnou bronzovou medailistkou z MS mírně zaostávala, závěrečná část trati jí ale opět vyšla lépe.

Protože se počet závodnic na startu kvalifikace snížil na 24, do čtvrtfinále automaticky postoupily všechny snowboardistky, které vyjely do kvalifikace. To by se týkalo i Venduly Hopjákové, které to ale nedovolil zdravotní stav.

Hopjáková v první kvalifikaci ztroskotala hned po startu. Nedojela ani druhou jízdu, ve které ji po celou dobu provázely problémy, a po dalším z řady nejistých skoků upadla a musela být přímo na trati dlouho ošetřována. Vážné zranění si ale nepřivodila.