Soupeřům by mohl dělat tátu, Kasai ale ambice neztrácí. K dalšímu rekordu chce i zlato

V občanském průkazu mu svítí ročník narození 1972, díky čemuž by mohl celé řadě skokanů dělat tátu. Když měl Noriaki Kasai na kontě už dva starty pod pěti kruhy a spoustu ve Světovém poháru, současní soupeři jako Němec Andreas Wellinger, Nor Johann André Forfang či Čech Vojtěch Štursa dokonce ani nebyli na světě.

"Je to jedna z největších legend tohohle sportu, každý ho neskutečně bere, je to pan někdo," vyjádřil se nedávno pro Radiožurnál na adresu skokana přezdívaného právě "Legenda" Štursa.

Velký věkový rozdíl oproti většině startovního pole japonského reprezentanta nijak netrápí a naopak si současnou pozici užívá. Kasai neztratil ani velkou chuť bojovat o další úspěchy do sbírky. Už v Pchjongčchangu si připíše jeden obrovský, když se stane sportovcem, který se zúčastnil největšího počtu zimních olympijských her.

Japonec tento primát držel už v současnosti, ne ale sám. Se sedmi starty pod pěti kruhy se po olympiádě dělil o rekord s ruským sáňkařem Albertem Děmčenkem, to se ale po Pchjongčchangu změní. 

"Je to skvělý rekord. Jsem z toho nadšen," hlásil po nominaci do Koreje Kasai, který na předchozí olympiádě v Soči přepsal i jiné historické maximum. Ziskem stříbra na velkém můstku a bronzu v týmové soutěži se stal nejstarším skokanem, který kdy na Hrách vybojoval některou z medailí.

Přitom právě olympiáda v Soči, kdy už se pyšnil věkem 41 let, byla pro Kasaie vůbec nejúspěšnějšími Hrami v kariéře. Další cenný kov vybojoval už jen v Lillehammeru 1994, kde opět v týmech získal stříbro.

Jedinou "plackou", která mu v olympijské sbírce chybí, je ta nejcennější, zlatá a Kasai si to moc dobře uvědomuje. Získat ji mohl v roce 1998 doma v Naganu, kde Japonci vynojovali zlato v týmech. On se však do vyvolené čtveřice nedostal, což ho výrazně poznamenalo.

Pro muže, který má ve Světovém poháru 17 vítězství a 63 pódiových umístění, to však znamená i velkou motivaci. Před odjezdem do Koreji proto sebevědomě prohlašoval, že cíl je zaútočit na nejvyšší stupínek.

"Můj cíl je stejný jako vždy, vyhrát zlatou medaili. Udělám vše, co mohu, abych naplnil velká očekávání. Chci si být jistý, že ničeho nebudu litovat," prohlásil sebevědomě Kasai, kterému se v Pchjongčchangu dostane velké pocty, ponese při zahájení japonskou vlajku. "Jsem nervózní. A cítím obrovské vzrušení, bude to vrchol mé kariéry."

S letošní sezonou ale Kasai zatím příliš spokojený být nemůže. Ve Světovém poháru je průběžně až sedmadvacátý. Velezkušený skokan za tím vidí tlak a doufá, že na Hrách předvede už mnohem lepší výkony.

"Dostal jsem sám sebe pod tlak tím, že jsem se chtěl dostat do týmu pro olympiádu poosmé a zlomit rekord. Pomalu, ale jistě se zlepšuji a když zůstanu koncentrovaný na zlepšení formy, budu mnohem blíže medaile," těší ho.

Velkou motivaci získat zlato nemá navíc jenom kvůli sobě a doplnění sbírky. Velmi touží, aby ho při velkém triumfu viděla jeho dcera. "Chci, aby moje dcera viděla na vlastní oči, jak zvítězím," zasnil se.

K triumfu bude ovšem muset překonat několik výrazných překážek v podobě ve výborné formě skákajích soupeřů v čele s Polákem Kamilem Stochem, jenž se letos zaskvěl výhrou na všech závodech Turné čtyř můstků a vede Světový pohár, či Němcem Richardem Freitagem.

Kdyby to Kasaiovi znovu nevyšlo, nemusí se však extra trápit. Jeho plán je totiž pokračovat i nadále a jestli se vyplní jeho starší slova, o medaili bude bojovat ještě velice dlouho. "Když mi bylo 40, rozhodl jsem se, že skončím v 50 letech. Když se však moje rodné město Sapporo dostalo na seznam míst, kde by se Hry mohly konat, chtěl bych se zúčastnit i jich. Bude mi v té době 54, ale je to příliš velká šance, abych se vzdal," prohlásil před dvěma lety.

Bude to však jeho skutečný konec? U Kasaie nikdo neví.