V počtu medailí se na olympijských hrách nesoupeří, přesto se žebříček zemí podle zisku cenných kovů stále připomíná. Nejvíce se v Pchjongčchangu dařilo norské výpravě, která získala 14 zlatých a celkem 39 medailí, čímž o dva cenné kovy překonala rekord Spojených států amerických z Vancouveru 2010. Česká republika skončila s dvěma zlatými, dvěma stříbrnými a třemi bronzovými medailemi čtrnáctá.
Norové překonali medailový rekord, Češi jsou čtrnáctí
České čtrnácté místo je vyrovnaným nejlepším výsledkem z Her v Naganu 1998 a Vancouveru 2010. V Soči před čtyřmi lety skončili čeští reprezentanti patnáctí, třebaže získali rekordních osm medailí (2-4-2) a po diskvalifikaci ruské štafety biatlonistek za doping ještě čekají na další bronz.
Hůře na tom byli překvapivě až šestnáctí Číňané, kteří budou hostit příští Hry v Pekingu. Jediné jejich zlato vybojoval na nejkratší shorttrackové trati Wu Ta-ťing. Podobně skromně dopadli Rusové ve Vancouveru a i díky státem organizovanému dopingu se pak v Soči vyšvihli co do počtu medailí vysoko.
Norsko v Pchjongčchangu s 14 zlatými zároveň vyrovnalo historický rekord Kanady z domácích Her ve Vancouveru 2010. Čtrnáct zlatých medailí získalo také Německo, to ale mělo o čtyři stříbrné a čtyři bronzové méně než Norové. Třetí skončili s 11 triumfy Kanaďané. Američané vybojovali 23 medailí, rychlobruslařská supervelmoc Nizozemsko skončila s dvaceti kovy pátá.
Neztratili se ani domácí Korejci, kteří byli oceněni sedmnáctkrát, a to se v jejich nejoblíbenějším sportu short tracku neprosadili tolikrát, jak by si před Hrami představovali.