Věděla jsem, že to v ruce pořád mám. Fakt se to stalo, jásala bronzová Ogrodníková

 "Já jen měla v hlavě limit na Tokio 64 metrů, že na to mám. Chtěla jsem season best, a to se mi podařilo. Ale nemyslela jsem na medaile, to ne," přiznal Ogrodníková.

Limit Světové atletiky pro příští mistrovství světa sice nepřehodila, ale i výkon o 32 centimetrů kratší jí zajistil cenný kov. Pokračuje tak série českého oštěpu, který pod pěti kruhy sbírá medaile nepřetržitě od Pekingu 2008.

Ogrodníková v ženské kategorii navázala na dvojnásobnou olympijskou vítězku Barboru Špotákovou, jež získala bronz v Riu de Janeiro 2016. A napodobila tři roky starý příběh Vítězslava Veselého, který se rovněž trénoval sám a v Tokiu byl v poslední večer atletických soutěží za Jakubem Vadlejchem překvapivě třetí.

Vicemistryně Evropy z roku 2018 Ogrodníková je nyní i olympijskou medailistkou. "Zní to úplně nádherně, nádherně, snově," rozplývala se.

Leovi, kterého vychovává společně s třineckým hokejistou Petrem Vránou, může přivézt z Paříže medaili i další mimořádné dárky. "Plakát, který se dává jenom k medailím, a krásného plyšáčka se zlatými botičkami. Péťa mi dneska říkal, že Leo předpověděl, že budu třetí. Fakt se to stalo! Fakt se to stalo!" opakovala pořád ještě nevěřícně Ogrodníková.

Hodně pro ni znamenalo, že její blízcí byli přímo na stadionu. "Pro mne strašně znamená, že jsem postoupila do finále. Byla jsem hodně ráda za ten celý rok, staly se mi v něm opravdu moc velké věci," svěřila se a nedokázala zadržet slzy dojetí. Odešla od trenéra Jana Železného a na olympijskou sezonu se připravila sama.

Riskantní krok se vyplatil, na vrcholné akci sezony předvedla svůj nejdelší hod od roku 2021. Od čtvrté série sledovala, jestli ji některá ze soupeřek nepřehodí. Jako poslední měla šanci olympijská vítězka z Ria 2016 Chorvatka Sara Kolaková.

"Říkala jsem si, že Kolaková by na mě mohla zatlačit, ale očekávala jsem, že když mě přehodí, tak já ji přehodím zpátky," popisovala Ogrodníková. Kolaková na závěr hodila 63,03 metru, takže třiatřicetiletá Češka nastupovala ke svému závěrečnému hodu jako třetí žena olympijských her.

"Jště jsem se soustředila, abych hodila. Protože se mi chtělo brečet, když jsem se tam postavila, když jsem si roztleskala diváky. Říkala jsem si: 'Ty jo, vždyť já už mám medaili.' Snažila jsem se zkoncentrovat, abych ještě předvedla nějaký výkon, ale bylo to hrozně těžké," svěřila se.

I když poslední sezony měla jako na houpačce, neztrácela víru. "Já myslím, že jsem věděla, že to v ruce pořád mám, jen jsem hledala tu správnou cestu," řekla a poděkovala své fyzioterapeutce, která jí pomáhá zůstat zdravá.