Prošlapala cestu ženskému sportu. Olympiáda si připomíná postavu Alice Milliatové
Ženy jí vděčí za mnohé. Alice Milliatová jim ve sportu vyšlapala cestu. Založila ženskou sportovní asociaci a bojovala za to, aby ženské sporty, především atletika, byly zastoupeny i na regulérních olympijských hrách. Přestože byl tehdy ženský sport celosvětově ještě v plenkách. Tématu se věnuje také druhý díl podcastu Olympijský mýtus.
V roce 1922 zorganizovala ženské olympijské hry. V Paříži. Aby byly co nejvíce na očích vedení Mezinárodního olympijského výboru v čele s Pierrem de Coubertinem, který ženám v účasti na olympiádě bránil. Jeho rodina s tím ale nesouhlasí.
"Je nespravedlivé obviňovat někoho dnes v roce 2024 z prohlášení a postojů v kontextu devatenáctého století," míní Coubertinův prasynovec Jacques de Navacelle. Jeho slavný předek je mj. autor výroků jako "nedovedu si představit nic tak odporného na pohled, jako je ženský sport". Zemřel v roce 1937.
V roce 1932 v Los Angeles soutěžilo pouhých sto dvacet žen, což byla desetina z celkového počtu účastníků. Ale už jen to, že se jich do těchto Her zapojovalo stále více, je velká zásluha především Alice Milliatové, která se do sportu zamilovala a snažila se k němu přivést co nejvíce žen.
"Hrála pozemní hokej i fotbal, házela oštěpem, ale nejvíce veslovala. To je sport, který objevila v Anglii a který měla nejraději," říká Sophie Dangerová, autorka knihy o životě francouzské sportovní funkcionářky.
Dnes se při pohledu na ženské sportovkyně ani nechce věřit tomu, že kdysi nebyla jejich účast na Hrách vítána. Organizátoři pařížské olympiády jsou pyšní na to, že se právě tady počet sportovkyň a sportovců vyrovnal a ženský element sportu akcentovaly i souběžné výstavy probíhající ve francouzské metropoli.
Rovnoprávnost symbolizoval i závěr slavnostního zahájení, kdy pochodeň společně zapálili muž a žena.
