Kluzká vesta a nečitelný rozhodčí. Poučím se z toho a budu dělat dál, co miluju, hlásí Choupenitch
Tokijský bronz neobhájil. Fleretista Alexander Choupenitch před zaplněnými ochozy Grand Palais skončil po svém druhém zápase. Od začátku souboje s Italem Guillaumem Bianchim nesouzněl s rozhodčím, měnil fleret a hledal jen těžko cestu, jak uspět. Není čas na hroucení, už teď se těší na další souboje.
Na tabuli svítilo 15:5. Jednoznačný průběh? "Jsem smutný z toho, že jsem prohrál. Myslím ale, že skóre neodpovídá tomu, jak to bylo. Byly tam těsné momenty, tak že se to odrazilo, sjelo. Nechci se na to vymlouvat, ale začátek zápasu byl fakt takový," začal vypočítávat Choupenitch rozhodující aspekty, proč se cesta za obhajobou nezdařila.
Ital se rychle bodově utrhl a vypadal klidně. Zato Choupenitch viditelně nebyl spokojený a zkoušel cokoli. Měnil zbraň, ale sám věděl, že to patrně příliš nepomůže.
"Nebylo to fleretem. Člověk musí mít novou vestu. Jeho vesta je trošku jiný typ – strašně klouzavá. V té chvíli nic jiného nezbývá, nemůžete mu říct: 'Vyměň si vestu.'"
Od začátku často Choupenitch gestikuloval k rozhodčím. "Doteď jsem nepochopil, jestli jsem měl právo útoku já, nebo ne. I u posledního zásahu jsem čekal, jak se rozhodne. Rozhodoval tak napůl, nebyl v tom konzistentní," posteskl si český reprezentant.
S rozhodčím prohodil o způsobu posuzování práva útoku, které umožňuje fleretistovi bodovat, řeč. "Šel jsem za ním a ptal se, jak to teda pískáš, je to můj útok, nebo je to do přípravy? Odpověděl, že jednou tak a jednou tak…"
Jenom to ovšem podle Choupenitche nerozhodlo. Bez okolků vysekl svému soupeři poklonu. "Bianchi se poučil z chyb, když jsme spolu šermovali v březnu v Káhiře, kdy jsem ho porazil 15:6. Úplně eliminoval akce, ze kterých jsem mu dával zásahy," pochválil Italovu taktiku.
Pařížskou misi shrnul se vztyčenou hlavou. "Je neskutečné tady vůbec být. Vidím to tak, že se z toho poučím a budu na příštím závodě zpátky a budu dělat dál, co miluju."
