Ideální scénář. Na tomhle stadionu se mi daří, hlásí po hladkém postupu do finále Vadlejch
Obhajuje stříbro z Tokia, z mistrovství světa má tři medaile, je čerstvý evropský šampion a ve třiatřiceti letech ho čeká další vrchol. Úvod olympijské soutěže v Paříži zvládl výtečně. Přišel a hladce přehodil kvalifikační limit, který byl nastaven přísně na 84 metrů. Plácli si s parťákem a velkým soupeřem Julianem Weberem, oba měli protentokrát hotovo hned prvním hodem.
Bylo to věru rychlé. A z dálky to vypadalo lehce. Přitom žlutá čára na zeleném trávníku byla od odhodové linie vzdálená nekompromisních 84 metrů.
Nejprve měl ruce nad hlavou Němec Weber. To když mrštil náčiní do vzdálenosti 87,76 metru. Jako poslední ve své kvalifikační skupině šel na věc český reprezentant. 85,63 a hotovo. Žádné trápení jako třeba před osmi lety v Riu de Janeiro, kdy se zachraňoval posledním pokusem.
"Ideální scénář," liboval si. "Všechno tak nějak dokonalé, tak aby to vydrželo," dodal.
Na Stade de France nemá vůbec špatné vzpomínky. "Byl jsem tu v roce 2016 a podařilo se mi hodit osobák," připomněl Vadlejch osm let starý výkon 88,02 při mítinku Diamantové ligy.
Od té doby si osobní maximum vylepšil o více než dva metry a něco podobného by potřeboval i ve finále, protože jeho odvěký rival Ind Níradž Čopra naznačil v druhé kvalifikační skupině své možnosti. K devadesátimetrové hranici mu zbývalo jen 66 centimetrů.
Cíle si nemůže ostřílený český oštěpař dávat nízké, bude to velká bitva. "Spokojený bych byl s medailí, to každopádně."
V rozhovoru rozdával úsměvy, cítí formu. "Neříkám, že bych ve finále chtěl hodit osobák… ale proč ne," podotkl šibalsky. "Na tomhle stadionu se mi daří, tak doufám, že mi to vydrží," dodal.
Nejdále hodil svěřenec Jana Železného před dvěma lety v Dauhá – 90,88 metru. Při možnostech a formě současných závodníků by se to mohlo oštěpy kolem této mety, a tudíž na hranici olympijského rekordu, který má výkonem 90,57 metru v držení Nor Andreas Thorkildsen, klidně hemžit.
Vadlejch si poradil i s relativně brzkou kvalifikací, začínala už krátce po desáté dopoledne. "Přijde mi, že pořád ještě spím," řekl Vadlejch. "Ale není to na mě ráno, mám malou, takže vstávám v šest," dodal jedním dechem otec dvouleté dcery Emmy.
Před finále časné vstávání řešit nemusí. Očekávaný závod nastane ve čtvrtek ve 20:25.
