Omarov: Chtěl jsem končit s medailí na krku, ne v nemocnici. Vrátím se, s tímhle se nedokážu smířit
Artur Omarov věří, že se po doléčení přetržené achilovky, která ho připravila o start na olympijských hrách v Paříži, vrátí zpátky na žíněnku. A ještě silnější než dříve. Český zápasník řekl, že zranění je pro něho motivace. Vrátit by se mohl v březnu a nevzdává ani obrovskou touhu po olympijské medaili.
"Konec kariéry jsem si představoval s medailí na krku a na stupních vítězů, ne v nemocnici. A já se vrátím. Řekli mi, že na žíněnku se postavím někdy v březnu, ale já věřím a vím, že to bude dřív. Řekl jsem, že budu pokračovat. Takhle se přece vážně nekončí. Já bych se s tím nedokázal smířit," prohlásil odhodlaně Omarov.
Pětatřicetiletý Omarov, který získal loni bronz na mistrovství světa i Evropy, vnímal účast v Paříži jako vrchol kariéry. Jeho sny o startu ve francouzské metropoli ale vzaly za své, když se krátce před odletem zranil v závěru posledního intenzivního zápasnického tréninku.
S přetrženou achilovku podstoupil ihned operaci, a jak sám přiznal, vůbec si nepřipouštěl, že by na OH chyběl. "Já jsem si téměř doteď myslel, že budu zápasit. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych nestartoval. Jen jsem si řekl, že je to další překážka... Chtěl jsem letět ihned po operaci," uvedl Omarov.
"Zápasil jsem i se zlomeninami, ale tohle zranění je jiné. Můžete překonávat bolest, jak chcete, ale noha je momentálně úplně nefunkční. Šlo o kompletní přetržení Achillovy šlachy. A lékaři říkali, že sportovat teď nepřipadá vůbec v úvahu," dodal.
V nejbližší době se ale musí obrnit trpělivostí. "Po operaci mám nyní nohu v nechodicí sádře, ta mi zůstane, dokud mi nevyndají stehy a pak dostanu ortézu. Budou následovat rehabilitace a začnu se znovu učit chodit," nastínil Omarov, jenž přiznal, že trpí hlavně psychicky.
"Po fyzické stránce je všechno v pohodě, mám samozřejmě bolesti, ale to nic není. Horší je ta psychická. Když jsem ležel v nemocnici, tak jsem se cítil vážně hrozně. Nedokázal jsem se ani podívat na slavnostní nástup," přiznal.
Je přesvědčený, že se postupně dokáže zařadit zpátky mezi nejlepší. "Měl jsem dost zranění, kde mi říkali, že už to na vrcholové sportování nebude. Proto i tohle zranění beru jako výzvu. V životě jsem měl těžší překážky, které jsem musel zvládnout, a na tohle teď nejsem sám. Jako vždy mi pomáhá moje rodina a moji nejbližší. Zvláštní odstavec si zaslouží fanoušci, kamarádi a všichni, co mi vyjádřili podporu," řekl Omarov.
