Sýkorová chtěla se střelbou skončit, teď slaví olympijský bronz
Londýn - Na střelnici se pohybovala díky tatínkovi odmalička. V šesti letech začala Adéla Sýkorová chodit do střeleckého kroužku, ale na střední škole měla chuť se střílením úplně skončit. Neudělala to a dnes se stala v Londýně bronzovou olympijskou medailistkou ve sportovní malorážce.
"Chtěla jsem s tím seknout, ale pak jsem vydržela a jsem za to strašně ráda," usmívala se rodačka ze Zlína s medailí na krku. Tušila, jak se bude doma její úspěch slavit. "Slivovice poteče. Mamka už při vzduchovce říkala, že seděla doma a držela flašku ferneta, jak byla nervózní. Tak si nedovedu představit, co se děje teď."
Sýkorová měla na gymnáziu období, kdy ji střelba nebavila. Trénink střídal trénink, zatímco spolužáci si užívali jiné radovánky. "Chodili do tanečních, chodili se bavit a já musela jen na soustředění a závody," líčila, proč uvažovala o konci.
Bronzová medaile z olympijských her je proto pro pětadvacetiletou střelkyni odměnou za odříkání. A doufá, že i motivací. "Asi jo. Dodá mi to trochu sebedůvěry," uvedla.
Ani nevěděla, že za bronzovou olympijskou medaili si vysloužila vedle slávy a uznání i půlmilionovou odměnu od Českého olympijského výboru. "Jaký půlmilion? Cože?" divila se. "To si děláte snad srandu! Já se z toho zblázním. Tak jdeme na pivo! Ježíšmarjá, to je dobrý," radovala se bezprostředně.
Střelbou se podle ní dá relativně uživit. "Když se dostanete do kategorie, ve které jste už placený," řekla členka Centra sportu ministerstva vnitra. "Ale není to asi na celý život, kdybych měla jednou rodinu," uvažovala.
Studuje geografii na Západočeské univerzitě v Plzni, ale musela přerušit kvůli olympiádě. "Chybí mi bakalářka, státnice a ještě nějaké předměty," řekla. Školu si vybrala tak, aby mohla střílet. Navíc její otec geografii učí. Jednou by tak mohla kreslit mapy. "To by mě bavilo. Nebo bych chtěla být třeba trenér."
V nejbližších letech ale má před sebou střeleckou kariéru. Možná docela dlouhou. S malorážkou se dají sbírat úspěchy třeba do čtyřiceti. "Proč ne, je hodně světových střelkyň, které se vrátily třeba po mateřské jako Katka. Zkusím to," řekla Sýkorová s odkazem na Kateřinu Emmons, trojnásobnou olympijskou medailistku.
Vedle střelby Sýkorová především ráda fotí a své snímky dává mimo jiné na sociální sítě. "Říkala jsem si, že na olympiádu by to chtělo nějaké pěkné fotky, ale ne že bych byla zapálená. Trenéři si ze mě dělají srandu, že fotím," řekla. Z olympijské vesnice má i jeden vzácný úlovek. "Jsem vyfocená se Serenou Williamsovou. Byly jsme spolu na večeři. Tedy, jedly jsme u jednoho stolu," prozradila Sýkorová.
Do olympijského dotazníku z legrace napsala, že má za vzor Hujera z filmu Marečku, podejte mi pero a aby na ni fanoušci nesázeli. "Já si říkala, že tam všichni mají takové seriózní věci, tak jsem tam dala něco pro zábavu," vysvětlila.
Vážně ale myslela své motto: Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě. V realitě to prý funguje - většinou. "Někdy tedy ne. Ale já se snažím, i když jsou to lidi, které nemám ráda. Chovat se k nim pěkně a s úsměvem, protože to je kolikrát naštve víc, než kdybych byla naštvaná já," řekla.
