Francie 2030 a Salt Lake City 2034. MOV zveřejnil preferované olympijské kandidáty

Francie uspěla s projektem s centrem v Nice a využitím řady zimních středisek v Alpách. Prozatím předčila zájemce ze Švýcarska a Švédska. Zimní olympijské hry by se do země, jejíž metropole Paříž bude příští rok hostit letní olympiádu, vrátily po 38 letech. 

Tentokrát by měly být mnohem roztříštěnější, což ale zároveň umožní použití 95 procent stávajících sportovišť. V Nice by měla být olympijská vesnice a sporty na ledě, jako je hokej, krasobruslení, shorttrack nebo curling. Na sněhu by se mělo závodit v řadě středisek. Méribel a Courchevel, které pořádaly letošní MS v alpském lyžování, by hostily sjezd, super-G, kombinaci a obří slalomy. Slalomy jeli lyžaři ve Val d'Isere. V běžeckém lyžování by se závodilo v La Clusaz. Nejvzdálenější destinací od Nice by mělo být biatlonové centrum Grand-Bornand, kam je to z Nice přes 500 kilometrů. Rychlobruslení se možná uskuteční v zahraničí.

Pořadatel ZOH 2030 už měl být touto dobou jasný, ale situaci zkomplikovalo odstoupení favorizovaného Sappora i kanadského Vancouveru. Vedle Francie o ně v posledních týdnech projevili zájem také Švédové a Švýcaři. Prezentovali obdobné projekty se sportovišti v různých koutech země, které odpovídají aktuálnímu trendu snižování nákladů i nepříznivých dopadů na životní prostředí.

Salt Lake City by mohlo mít zimní olympiádu podruhé po hrách v roce 2002. Američané měli zájem o rok 2034, aby získali větší odstup od letních her 2028 v Los Angeles. Dialog s vybraným kandidáty nyní MOV používá pro výběr pořadatelů olympijských her místo dřívějších drahých podrobných kandidátských projektů od všech zájemců a následné volby. "Teď musejí udělat své domácí úkoly. Rozhodnuto ještě není, práce neskončila. Ale máme dalších šest měsíců, abychom dospěli k rozhodnutí," uvedl Karl Stoss, který je předsedou komise MOV pro výběr pořadatelů.

Na příkladu australského Brisbane, které získalo letní hry v roce 2032, se ukázalo, že pozice preferovaného kandidáta znamená velkou šanci přidělení pořadatelství. Švýcary už nyní přizval MOV k jednáním o pořádání ZOH v roce 2038. Budoucnost ZOH je totiž nejistá, protože vinou klimatických změn ubývají místa s vhodnými podmínkami.

O dějišti zimních her 2030 a 2034, které navážou na Milán a Cortinu d'Ampezzo 2026, rozhodne kongres MOV v červenci 2024. V plánu je těsně před OH v Paříži, ale tam se o francouzské kandidatuře podle regulí MOV hlasovat nesmí. Pokud francouzský projekt o svou pozici nepřijde, bude se muset konat mimořádný kongres jinde.

Kubová chce do komise sportovců

Plavkyně Simona Kubová se uchází o místo v komisi sportovců Mezinárodního olympijského výboru. Na čtyři místa je ve hře 32 kandidátů, osmnáct žen a čtrnáct mužů. Sportovci budou své zástupce volit během olympijských her v Paříži 2024.

Dvaatřicetiletá znakařka Kubová je mezi adepty jednou ze čtyř zástupkyň plaveckého sportu. V Paříži by se majitelka bronzu z mistrovství světa a mistrovství Evropy v dlouhém bazénu a desetinásobná medailistka z ME v krátkém bazénu mohla představit na svých čtvrtých olympijských hrách.

Do komise sportovců mimo jiné kandidují hvězdná americká atletka Allyson Felixová, australská vodní slalomářka Jessica Foxová, dvojnásobná olympijská šampionka v bikrosu Mariana Pajónová či korejská golfistka Pak In-pe.

Členem komise sportovců byl osm let do Londýna 2012 oštěpařský rekordman Jan Železný. Poté neúspěšně kandidovaly oštěpařka Barbora Špotáková, lyžařka Šárka Strachová a naposledy během loňských ZOH v Pekingu snowboardcrossařka Eva Adamczyková.

Komise sportovců MOV se skládá maximálně z 23 členů, z nichž dvanáct je přímo voleno. Zbylých jedenáct členů je jmenováno, aby byla zachována rovnováha mezi pohlavími, regiony a sportovními odvětvími. Funkční období je osm let.