Závod Le Mans 1955 – tragická bilance 83 mrtvých
Le Mans – Na závodním okruhu v Le Mans bylo 11. června 1955 živo, celé rodiny se vydaly podívat na rychlé vozy v akci. Trať obklopilo na čtvrt milionu diváků a 83 z nich se už domů nevrátilo... Mercedes, v němž zahynul pilot Pierre Levegh, totiž prolétl hrazením, zabíjel a postaral se tak o nejstrašnější tragédii v historii motoristického sportu.
Čtyřiadvacet hodin v Le Mans - legendární závod na legendárním okruhu. V tom osudném roce se vytrvalostního podniku zúčastnilo 76 automobilů - na startu stály vedle sebe vyrovnány porsche, ferrari, maserati, jaguary či mercedesy. Do jednoho z nich usedl i padesátiletý Francouz Levegh, původním jménem Bouillon, jemuž triumf dvakrát těsně unikl. Toho dne měl poslední šanci.
Dvě hodiny a devatenáct minut po startu, který je v Le Mans charakteristický dobíháním jezdců do kokpitů aut, se vozy blížily k hlavní tribuně. První byl Mike Hawthorn, druhý Lance Macklin a třetí Levegh, následovaný Juanem Manuelem Fangiem – legendou formule 1. Vedoucí jezdec chtěl nejprve zajet do boxů, ale svůj plán si rozmyslel a vrátil se na trať. Macklin na to zareagoval, nicméně dostal smyk. Levegh už nemohl včas uhnout.
Srážka jej v rychlosti 240 kilometrů za hodinu odhodila na ochrannou bariéru. Mercedes se ve vzduchu převrátil a jako neovladatelný aeroplán vlétl do řad diváků. Těžký vůz ještě ve vzduchu explodoval, pilot ihned zemřel. Výbuch rozmetal do okolí tisíce úlomků z vozu. Bilance v přeplněném hledišti byla tragická - zemřelo 83 osob, asi stovka lidí byla vážně zraněna.
V závodu se však pokračovalo - z piety odstoupily jen dva zbývající mercedesy. Smutný maraton vyhrál Jaguar s piloty Ivorem Buebem a Hawthornem, kteří dosáhli rekordu s průměrnou rychlostí 170,5 km/h. Počet mrtvých byl také rekordní - vymazal třináct nebožtíků a 27 raněných ze závodu v německém Weybergu (1952). Masakr z Le Mans měl dalekosáhlé důsledky. Francouzská vláda diskutovala o zlepšení bezpečnostních podmínek, firma Mercedes-Benz ihned vystoupila z vrcholných šampionátů a své vozy vrátila na trať až v roce 1987.
