Symbol vytrvalosti i prestiže automobilek. Le Mans slaví sto let od prvních "24 hodin"
Druhý červnový víkend je pro Francouze jedním ze sportovních vrcholů roku. Zatímco v Paříži končí grandslamové Roland Garros, zhruba dvě stě kilometrů směrem na jihovýchod od metropole startuje jiný legendární podnik. Nejslavnější vytrvalostní automobilový závod světa, 24 hodin Le Mans, slaví sto let od prvního ročníku.
S nápadem uspořádat závod, který by prověřil nejen rychlost, ale především spolehlivost vozů, přišli sekretář autoklubu v Le Mans Charles Durand, novinář Charles Faroux a Emile Coquille, francouzský zástupce společnosti Rudge-Whitworth, který disponoval firemními penězi na podporu nějakého závodu.
Město Le Mans bylo již v té době v automobilovém sportu pojmem. Mimo jiné se zde v roce 1906 konala první Velká cena Francie, která byla i premiérovou Grand Prix automobilové historie vůbec.
Premiérový závod v Le Mans byl přístupný téměř všem typům osobních vozů, sportovní auta a prototypy nebyly povoleny. V řízení se střídali dva řidiči.
Byly stanoveny minimální průměrné rychlosti, které musely být v závodě dodrženy, což se však ukázalo jako zbytečné, neboť je piloti výrazně překonali.
Vítězná posádka Francouzů Andrého Lagache a Reného Leonarda s vozem Chenard-Walcker ujela 2209,5 kilometru s průměrem přes 92 km/h.
Od samého začátku byla čtyřiadvacetihodinovka prestižní záležitostí. Nejúspěšnějším závodníkem je zde Dán Tom Kristensen, který v letech 1997 až 2013 zvítězil devětkrát.
Slavný Belgičan Jacky Ickx dokázal zvítězit šestkrát, pět vítězství má na svém kontě Brit Derek Bell. Třemi nejúspěšnějšími značkami historie závodu jsou Porsche (19 vítězství), Audi (13) a Ferrari (9).
Za svoji dosavadní historii doznal závod řady změn. Především se několikrát upravoval okruh. Ten současný měří 13,6 kilometru a slavná 5,5 kilometru dlouhá rovinka Hunaudieres, na jejímž konci jely některé vozy až 380 km/h, je rozdělena zatáčkami.
Také pověstný start, kdy jezdci do svých vozů běželi, je minulostí. Většina změn, jako je například i zvýšení počtu jezdců jednoho vozu na tři, je motivována snahou o posílení bezpečnosti.
Za sto let si závod v Le Mans vyžádal životy 22 závodníků a do historie se zapsal i nejčernějším dnem v dějinách motorismu, když 11. června 1955 mercedes, v němž zahynul závodník Pierre Levegh, po srážce s jiným vozem vlétl do diváků. Podle různých údajů zahynulo 83 až 90 osob včetně Levegha. I přesto byl závod dokončen.
Fyzicky i psychicky náročný závod, který se stal námětem slavného filmu se Stevem McQueenem z roku 1971 i snímku Le Mans '66 s Mattem Damonem a Christian Balem (2019), okusilo i několik českých jezdců a vozů.
Největší úspěch sklidila česko-německá posádka Tomáš Enge, Jan Charouz a Stefan Mücke v roce 2009, když s vozem Lola-Aston Martin dojela na čtvrtém místě.
