Šonka doufá, že se Red Bull Air Race vrátí. Létání je to nejlepší, co člověk vymyslel, tvrdí
V květnu ta zpráva přišla pro mnoho příznivců Red Bull Air Race jako blesk z čistého nebe. Populární seriál závodů letecké akrobacie ohlásil konec kvůli rozhodnutí titulárního sponzora dál nepokračovat. Šok to byl i pro Martina Šonku, který soutěž v roce 2018 ovládl. Existuje sice možnost, že by se Red Bull Air Race obnovila, jak sám Šonka říká, pro jistotu si ale hledá uplatnění i jinde.
Rakouská společnost Red Bull zdůvodnila konec sponzoringu kvůli nevalnému zájmu veřejnosti ve srovnání s jinými akcemi, které podporovala. Jenže i Red Bull Air Race měla svou početnou fanouškovskou základnu, z níž velká část vzešla od televizních obrazovek.
Jak Šonka přiznává, závodit s vědomím, že se celá soutěž zruší, je minimálně specifické. "Člověku zmizí budoucnost. Pořád plánujete vývoj letadla, tým, je nějaká vize do budoucna a teď dva závody a bude po všem. Ale museli jsme se s tím poprat a soustředit se na závody, co byly před námi."
Šonka se v tu chvíli nacházel ve skvělé pozici. Mohl totiž obhájit celkové prvenství v seriálu, jenže poslední závod sezony pokazil. "Dařilo se nám napůl. Nebyly to špatné výsledky, ale když jsme tomu měli dát korunu, tak jsme měli náskok šest bodů na poslední závod, ale nakonec spadli z prvního na třetí místo, takž jsme nebyli úplně spokojeni."
Šonka totiž v japonské Čibě vypadl už ve vyřazovací fázi, když prohrál v souboji s Francouzem Nicolasem Ivanoffem o necelé tři desetiny sekundy. Mistrem světa se stal o jediný bod před domácím vítězem Jošihidem Murojou Australan Matt Hall, kterému stačilo třetí místo. Šonka skončil bronzový.
"Máme tak přesné vyhodnocovací systémy, že jakýkoliv zlomek vteřiny víme, jak se to letadlo pohybovalo, jaký foukal vítr, jaké bylo přetížení a rychlost. A hlavně dokážeme vyhodnotit, kde jsem udělal chybu. Když je letadlo nachystané, pak už to můžu zkazit jen já," říká Šonka.
A právě to se v Čibě stalo. "V Japonsku už jsem věděl hned v kokpitu, že budu mít penalizaci. Snažil jsem se letět naplno až do cíle, ale nevyšlo to," dodává Šonka, který letos skončil na 16. místě v domácí anketě Sportovec roku.
V nadsázce přiznává, že kvůli svým výkonům dodnes nespí. "Když si na to vzpomenu, tak mě to tak štve, že ještě nedokážu usnout. Furt mám obrovskou radost, že člověk sbírá zkušenosti, furt se učím s letadlem lítat a posouvám se, stabilněji dokážeme lítat dobré časy a srovnávat se s nejlepšíma," vypočítává jednačtyřicetiletý Šonka.
Stále doufá, že seriál závodů, v němž letadla létají ve vysoké rychlosti nízko nad zemí mezi nafouknutými pylony, znovu ožije. A to už jen kvůli tomu, že má tradici. Vždyť poprvé se konal poprvé v roce 2003.
"Ten sport je mladý, má ale fanoušky, tak si říkám, že není doba na to, aby zaniknul. Lítání je to nejlepší, co člověk vymyslel. Musíme mít letecký sport, který se dá vysílat v televizi, a to je Air Race. Jedná se, vůle existuje, je tu skupina, která se to snaží rozběhnout, ale jestli se jim to povede, to se dozvíme v nejbližší době," doufá Šonka.
Minimální doba na přípravu je ale podle něj alespoň půl roku. "Týmy to potřebují vědět dostatečně dopředu. V momentě, kdy to skončí, týmy se rozpadnou, takže ho musíte dát dohromady. Kluci, kteří pro mě pracovali, budou mít svoji práci a řeknou mi ne a kašlou na tebe. Zabere to optimálně rok."
Pokud by ale přece jen snahy o obnovu Red Bull Air Race nevyšly, Šonka už vymýšlí náhradní plány. "Musím dělat plán B, C a D. Nerad bych o tom mluvil, na to je ještě brzo. Ale dál bych rád závodil v letecké akrobacii. K tomu bude muset být nějaká práce, kde budu vydělávat peníze, abych je mohl utratit za trénink. A to bude asi zase v letadle," poodkrývá.
