Macík: Být v desítce je vrcholová úroveň, na další Dakar se už chystám
Praha – Martin Macík mladší byl sice hned po příletu z letošního Dakaru rád, že už má extrémně těžký závod za sebou, po týdnu už by ale do kamionu vlezl znovu. Na příští ročník rallye se proto začal připravovat už nyní. Navíc chce absolvovat i další soutěže a udržet si dobrou fyzickou kondici. Nejnáročnější věcí po příjezdu do Česka tak pro něj bylo počasí, jehož výkyvů si v Jižní Americe zažil až až. "Dva dny jsem tu klepal takovou kosu, že jsem nevěděl, co s tím mám dělat. Zima byla na mě obrovská," uvedl v rozhovoru pro web ctsport.cz.
"Když člověk dokončí Dakar, přiletí na letiště, říká si, že to je dobrý a má to za sebou. Po týdnu jsem si ale říkal, že už bych závodil zase, i když to byl fakt teror. Ale už jsem se pustil do přípravy, nejen na Dakar, ale i další závody. Týká se to i životosprávy, snažím se o sebe starat," řekl Macík, který na letošní rallye shodil čtyři kilogramy.
"Každý máme komfortní zónu někde jinde. Jelikož jsem odmalička u táty, který závody jezdí, tak ji mám daleko," řekl Macík, jehož otec byl v roce 2010 na Dakaru celkově čtvrtý. "Ale když jste pořád promočení, nemá to kde uschnout a pak do toho musíte vlézt zpátky, je to nepříjemné, strašně náročné pro psychiku," pokračoval.
Sedmadvacetiletý Macík má předem stanovené detaily, jak na Dakaru fungovat, a nemá rád, když má nabourán rytmus, kterého se snaží držet. "Nebylo to ale o mně, ale spíš o mechanicích v týmu, ti museli makat. Já jim to odevzdal, pak jsem se zavřel na jídlo a nemusel to řešit. A oni museli dělat. Ale jsou odolní a zvládli to, klobouk dolů. Pláštěnky si pak děláte ze všeho, co máte. Místo bot měli pantofle," vzpomíná Macík na nepřízeň počasí, kvůli němuž musely být zrušeny či zkráceny některé etapy. "To se mi nelíbilo. Zrušení se stane, ale zkracování nutné být nemuselo," dodal.
Nadšený byl ale z fanoušků. "V Bolívii jsme měli jeden bivak, který byl pod vodou, půl metru bláta. Vyjeli jsme ven na dálnici, tu zavřeli a tam jsme si postavili bivak. Oni zrušili šestou etapu, ale z celé země se sjížděli lidi, aby se na tu etapu podívali. Třeba šestnáct hodin v kuse, aby nás viděli. A teď že s námi pojedou šest hodin do La Paz a tam se na nás podívají. Kdo by to udělal?" zářil Macík.
Za desáté místo je velmi rád, do budoucna by však umístění chtěl ještě vylepšit. A nejlépe předstihnout tátu. "Dojet dneska v desítce je na vrcholové úrovni. Závěr má dvě stránky. Záleží, jestli do cíle dojedete, protože když ano, tak je euforie, a když máte dobré umístění, tak to převažovala dobrá nálada. Navíc se můj navigátor uzdravil, i když zhubnul devět kilo, takže jsme mohli fungovat, byli jsme veselí, strašně pozitivní. Nebyli jsme unavení, auto fungovalo perfektně," řekl Macík.
Poslední etapu si prý jeho tým užil náramně. "Bylo to se vším všudy. S jedním Holanďanem jsme měli takový rozbroj, nechtěli jsme ho pustit, protože jeho týmový kolega nás také předtím nepustil, takže jsme dojeli v takovém vláčku a v cíli se pohádali. Pro mě byl ten konec fakt vtipný. Dojedu, on se na mě celou etapu tlačí a pak mi řekl, že jsem mu zkazil celou soutěž. To jsem si poklepal na čelo a odcházel, protože na mě ztrácel hodinu," uvedl člen týmu Big Shock Racing.
V myšlenkách se na Dakar rád vrací a přehrává si vtipné momenty. "I když na místě to takové není. Vtipných zážitků tam člověk ale nezažije moc, protože se neuvěřitelně fyzicky soustředí na to, co dělá. Když si vzpomenu, co jsme museli všechno přejet, tak jsem se musel smát, když jsem to pak viděl na videu. S parťáky musíme vycházet, dělat si ze sebe srandu a ono to pak funguje," prohlásil sedmadvacetiletý pilot, který letos usedl do nové specifikace kamionu Liaz.
