Pískej konec, přál si Kornfeil, když vjížděl do posledního kola

Co na to všechno, co se vám v Brně povedlo, říkáte po závodě?

"Honí se mi hlavou, kolik mám bodů, co jsem dnes dosáhl a jak neuvěřitelný to byl víkend. Až na ten warm up jsme byli v desítce a to jen ukazuje, jakou máme rychlost a formu. V prvních dvou kolech závodu mi vůbec neukazovali z boxu, což mě hodně štvalo. Musel jsem sledovat televize okolo tratě a jednou ve Schwantzovce a jednou v céčku jsem kvůli tomu trochu probrzdil. Nasadil jsem skvělé tempo, ale motorka ve druhém, třetím kole nefungovala tak jako v kvalifikaci, věděl jsem, že mě kluci sjedou, takže jsem si říkal, že je jedno, jestli pojedu 2:09,0 nebo 2:09,5. Nechtěl jsem otrhat gumy. Pak jsem jel znovu na špici, tam jsem se cítil líp."

Do posledního kola jste vjížděl na prvním místě…

"Když jsem najížděl do posledního kola, najížděl jsem první, a když jsem projížděl tou šikanou, říkal jsem si, doufám, že je to poslední kolo a že vyhraju. Neviděl jsem tam ale šachovnici, tak jsem si řekl do pr… ještě jedno kolo. DiGia mě předjel po první zatáčce, poslední kolo jsem se snažil jet tak za ním, ale Canet mě předjel jak nic. Já ho tam vůbec nečekal a snažil jsem se to nezavírat moc, protože už jsem jel hodně na limitu. Musel jsem ty zatáčky jet hodně ze široka, i když jsem tam těm klukům nechával hodně místa a oni toho využívali. Hlavně DiGia, který byl dnes na brzdách silný."

Před cílem jste věděl, že jste třetí?

"Nevěděl. Když jsme proletěli Schwantzovkou, tak jsem tam měl hodně práce s Rodrigem. Musel jsem mu klapnout pozdě, kdybych neuklapl, tak bych projel esíčka za ním a už bych ho nedohnal. První dva kluci už v tom esíčku byli 15 metrů přede mnou, takže už jsem nechytnul slipstream. Říkal jsem si: teď mě ten Rodrigo do kopce předjede. Nestalo se, poslouchal jsem, díval se doleva, doprava, jestli tam někdo není. Brzdil jsem v závěru hodně pozdě, motorka šla krásně do smyku, ale pěkně se to srovnalo. Ještě jsem tam přidal do té zatáčky, což je skoro sci-fi. V nájezdu do poslední šikany jsem věděl, že už to udržím."

Vypadlo to, že vám Schwantzova zatáčka tentokrát moc neseděla?

"Ano, byly tam hrby. Já si to celý víkend najížděl zvenku, i když jsem věděl, že mě tam několikrát předjeli. Já se bál, že mi tam ten předek půjde k zemi. Několikrát jsem tam i probrzdil, což je samozřejmě špatně, ale snažil jsem se brzdit co nejdál, aby mě nepředjeli. Schwantzovka mi nešla, měl jsem tam nájezd špatný."

Jak jste vnímal diváky na okruhu?

"Hodně jsem to vnímal. Bylo to slyšet pod helmou, atmosféra na céčku, když tam zařvou lidi, tak je to jako by hřmělo. Cítil jsem tu atmosféru."

Co vás čeká po závodě?

"Půjdu se v klidu převléct, pak půjdu si to užít do davu. Půjdu první za týmem, připijeme si, uděláme týmovou fotku v boxu, pak se převleču, dám si nějaký banán a půjdu mezi lidi, abych si užil tu atmosféru. A večer potom odjedeme do Valtic, které budeme slavit s týmem. Ve čtvrtek se narodila sestře holčička, potom pole position v sobotu a dnes pódium, takže je důvod k oslavě."

Už jste hovořil s otcem, který vás tu sledoval?

"Zatím ne, jenom oční kontakt. Ale když jsem stál na pódiu, byli tam moji nejbližší. V té euforii jsem si zazpíval i italskou hymnu. Prostě jsem si to užíval, hlavně šampaňské, které mně teklo dlouho, což je pecka, a doufám, že z toho budou krásné záběry."

Po závodě jste házel rukavice divákům…

"Tam mě naštvalo, že jsem to nedokázal přehodit, protože v kombinéze neuděláte pohyb, nedáte do toho švih. Povedlo se to až na potřetí, doufám, že tu druhou rukavici taky někdo zvedl a poslal divákům, že si to snad maršál nenechal. Měl jsem naplánovano víc věcí, ale viděl jsem, že už kluci čekají. Neměl jsem víc času oslavovat, to mě trošku štvalo. Užíval jsem si to."

Chtěl jste jet na čele i kvůli divákům?

"Byl to můj záměr jezdit první, ukázat, že na to mám, protože co je víc, než vodit závod. Snažil jsem se mít ty lidi za sebou a užívat si volný prostor před sebou. Každý metr trati ve vedení dodává strašně moc sebevědomí. Pořadí se mění pořád, když tě nikdo nedokáže předjet za dva úseky nebo půl kola, tak to znamená, že jsi rychlý. Oni měli těžší převod, proto to vypadalo, že je moje motorka rychlejší než Di Giannantonia. Dělal jsem to chytře, vždycky jsem ho trochu pustil v zatáčce a nechal jsem si tam pět metrů, aby mě nasál slipstream a já ho krásně předjel. Snažil jsem se nad tím přemýšlet a pak to vypadalo, že motorka jela hrozně dobře, ale nebylo to jen díky ní, ale i díky strategii."

Jak jste viděl závěr závodu?

"Posledních osm kol jsem si říkal, ať už je konec, a pořád tam bylo sedm kol a tak dál. Jen jsem doufal, že to odmávnou dřív, protože se to stává. Letos už se to stalo, že jsme měli závod o kolo delší, a stává se, že si to maršálové špatně spočítají a řeknou si, Kornfeil první, mohli bychom ho odmávat. Pískej konec, říkal jsem si (smích)."

Zlepšil jste si pozici do boje o místo v silnější Moto2?

"Určitě. Týmoví manažeři mě myslím sledují a určitě jsem si zase otevřel víc dvířka pro Moto2. Nicméně musím to nechat na nich, a jak říkám, ono to není jen o výsledcích, ale i o financích. Takže je to složitější ta celá strategie."

Posunulo se to jednání?

"Zase jsme se pohnuli dál. Zase máme o pár týmů míň. (smích) Takže tak, i přesto, že jsou výsledky."

Jak to prožívali vaši…

"Máma mě viděla poprvé od středy nebo úterka večera, co jsem odjel z domu, tak mi řekla: Ahoj dvojnásobný strejdo. Takže rodina to vnímá samozřejmě strašně moc a žijí jak ségrou, tak mnou. Pro rodiče je tento víkend asi úplně nejvíc, co v životě byl."

Jaká bude oslava?

"To je samozřejmě také náročné. Hlavně pro otce emočně si myslím, protože tady, když mi předávali včera hodinky, tak to pro něj bylo emočně hodně těžké. A pro mámu taky. Celý víkend hlídala malého Matesa, první dítě sestry Sáry. Valtice jsou město vína, určitě budeme mít víno, ale já ho moc nepiju, protože mi to nedělá moc dobře. Když už piju, tak tvrdý alkohol, takže to budeme oslavovat tvrdě."