Filip udělal blbost, měl ubrat, říká Kornfeil o kolizi se Salačem. Deváté místo bere za maximum

Jak se vás dotknul hektický moment na startu, kdy John McPhee kvůli technickým problémům odstartoval velice pomalu?

Nejela mu motorka a Romano Fenati asi zareagoval strašně pozdě, vyhnul se na poslední chvíli. Kdybych mrkl, jsem stoprocentně v něm. Možná to udělal Fenati s úmyslem, možná ne. Normálně když tam stojí nějaký borec, snažíme se vyhnout co nejdřív, aby ostatní dokázali reagovat, on se mu ale vyhnul na poslední chvíli. Zvýšila se mi tepovka. V první zatáčce jsem si říkal: Ok, uklidni se, projeď to a jedeme dál. Aby toho nebylo málo, na výjezdu z první zatáčky mi spadl Filip pod kola.

Stihli jste to probrat s Filipem?

Filip se vůbec nebaví, je z toho hodně skleslý. Jen říkal, že za to může Darryn Binder. Neviděl jsem to, nemůžu soudit, ale myslím si, že když dojde ke kontaktu dvou jezdců, mohou za to oba. Filip možná chtěl vyhrát závod v první zatáčce. Já po těch letech vím, že se to nedá, tak to měl povolit. Binder byl pod ním a kdo jede pod vámi, na vnitřní straně, má právo veta a  nemůže vidět toho na venku. Když Filip viděl, že se mu tam cpe Darryn, měl ho nechat a nebojovat s ním po třech metrech odjetého závodu. To je naprostá blbost. Pak jsem ztratil i já, a to je škoda.

Když se takhle srazí dva kolegové z týmu, navíc dva Češi, to mrzí dvojnásobně...

Samozřejmě že ano, měl jsem obrovské štěstí, že se motorka točila ven z trati. Ne jako v Texasu, kde jsem si zlomil klíční kost. V Americe se mi Fenatiho motorka točila pod kola, naštěstí se to teď nestalo, jinak bychom byli v tom kačírku stoprocentně oba.

Vidíte problém tedy už v kvalifikaci, že jste se mohl vyhnout komplikacím v případě startu třeba z druhé řady?

Je to možné, ale do budoucnosti nikdo nevidíme. Kdybych startoval sedmý, pořád by přede mnou jelo šest jezdců, zase by se mohlo něco stát. Moto3 jsou hodně kontaktní sport. Vidíte, že jsem se s tím dokázal poprat a sjet to. Největší problém byl, že jsem tahal čtyři nebo pět kol. Když se vytvořila díra, ostatní si pomáhali, protože jeli všichni ve vláčku a na rovinkách se táhli navzájem. Navíc si neojížděli gumy.

Když se na to podíváte matematicky. Závod se jel na sto kilometrů a nakonec byla ztráta jedné vteřiny na vítěze. Co na tu vyrovnanost říkáte?

Moto3 jsou prostě letos takové. Řekl bych, že jsou každý rok vyrovnanější. Pokud chceš vyhrávat závody takové úrovně, musíš mít lokty a fantastickou motorku. Musíš v ní cítit prostě oporu, pak se s ní dá vymyslet kolikrát nemyslitelné. Třeba objet venkem dva lidi. Například v Assenu jsem měl neuvěřitelně nachystanou motorku, co jsem udělal, vycházelo. Teď to bylo přesně naopak. Kluky jsem sice předjížděl, ale bylo to všechno prostě na knap, na limitu. Opravdu v té první zatáčce jsem tam málem šel dolů. Myslím si, že výsledek byl asi takové maximum. Je škoda, že se jelo hodně pomalu, kluci si pak hlídali vnitřky.

Posunula se situace i ohledně jednání o vaší budoucnosti?

V sobotu jsem odjížděl z okruhu deset minut před desátou večer, což už je hodně pozdě. Skončil jsem poslední mítink s jedním týmem. V Moto2 je situace taková, že týmy ubývají. Je v podstatě jedno volné místo, ale nebudu prozrazovat kde. Budeme se snažit o něj poprat. Pořád věřím, že to vyjde, protože jsem na jejich listině napsaný. Bavil jsem se s manažerem týmu a chtěl by mě, jen z toho týmu jednoho jedzce vyprat. Jakmile to udělá, může vzít mě. Rozjeli jsme i další jednání, abych měl něco v záloze v Moto3.

Je víc adeptů na zmiňované jedno místo?

Z toho týmu už je jeden jezdec pryč, ví se, že odejde. Na jeho sedačce bude jeden borec z Moto2 a druhý je nejasný. Po Velké ceně Rakouska nebo Silverstonu budeme vědět, jak to dopadlo. Nic jiného si nepřeju, než jít do Moto2. Jde o takový sen. Do vyšší třídy chci už několik let. Dostávám i rady od syna Carmela Ezpelety, protože do toho vidí, bylo by to super.