Kroucení hlavou se změnilo v obdiv. Jsem šťastný jako blecha, řekl po sólojízdě Tomeček
Chtěl si splnit sen i za cenu, že na velký úspěch nedosáhne. Tomáš Tomeček se rozhodl ke kroku, kvůli kterému kroutili lidé hlavou, a na Africa Eco Race se vydal za volantem Tatry sám, bez mechanika i navigátora. Jeho plán vyšel skvěle a navíc i s nečekaným úspěchem. Sedmačtyřicetiletý Tomeček obsadil mezi kamiony druhé místo a o stejném kousku proto uvažuje znovu.
"Uvažoval jsem o tom dlouho, ale všichni mi říkali, že je to blbost. Navíc jsem měl zkušené navigátory, takže k tomu nebyl moc důvod. Sen, že bych si to vyzkoušel, jsem měl ale už od dob, co se mnou v týmu byl André de Azevedo a jeho bratr jezdil na motorce," řekl Tomeček.
Patnáctinásobný účastník Rallye Dakar podle svých slov vždy obdivoval motocyklisty, kteří si museli s nástrahami tratě poradit sami. Od Jeana de Azeveda už dříve získal navigační přístroje na motocykl, které nyní použil. "Láďa Lála, který se mnou jako navigátor posledních deset let jezdil, loni řekl, že už to stačí. A tak jsem si řekl, že přichází doba, kdy bych to mohl zkusit," prohlásil.
Své rozhodnutí startovat dopředu nerozhlašoval. Přestože měl od pořadatelů svolení, že mu nebudou bránit, chtěl počkat, až skutečně projde administrativními přejímkami. Tomeček v minulosti Africa Eco Race třikrát vyhrál, letos mu však bylo jasné, že vysoké ambice mít nemůže. "Nečekal jsem, že to takhle dopadne. Vůbec. Jsem šťastný jako blecha," řekl.
Důvodem, proč se rozhodl vydat sám do Afriky, byla i jeho víra ve schopnosti a kvality kamionu Tatra, se kterým celou kariéru závodí. I když momentálně jezdí již s historickým modelem 815. Byl si například jistý, že nezapadne v dunách.
"Všichni se mě ptali, kolikrát jsem zapadl. Tak jsme říkal: Co blázníte? Já mám tatru. Já nezapadnu. Samozřejmě, že to jde, ale díky technickým vychytávkám, které máme, což je podhušťování a nahuštění vzduchového pérování, se člověk chytrým způsobem ze všeho dostane," uvedl Tomeček.
Problém nebyl ani s opravami. Tomečkova tatra je totiž prakticky bez elektroniky. "Takže mi na vše stačí kladivo a majzlík," pousmál se závodník z Příbora na Novojičínsku, který s kopřivnickou automobilkou spolupracuje jako externí testovací jezdec.
Potíže neměl ani s výměnou pneumatik. "Celoročně pracuji na přípravě vozu sám, takže na dílně kola normálně měním. Stále se tak připravuji. Je to pomalejší, ale dá se to," řekl Tomeček, jenž na rallye musel pneumatiku měnit na trati jen jednou.
Po závodě jeho výkon ocenili i konkurenti včetně vítězného Nizozemce Gerarda de Rooye, který startoval s moderním ivecem. "Na startu kroutili hlavami a v cíli také, ale už údivem," řekl Tomečkův spolupracovník Petr Faltýn, který na rallye jel s takzvaným sběrným kamionem. "De Rooy si do tatry na konci sedl a povídá: Osmdesátá léta, co? Jasně," říkám, smál se Tomeček, jenž své aktivity označuje i slovem retro. "Mám to ale tak rád, je to moje volba," zdůraznil.
Až v příštích měsících se rozhodne, zda bude i nadále závodit sám nebo s navigátorem. "Osobně bych ale teď preferoval jízdu sám. Je to svobodnější. Když máte vedle sebe navigátora, tak je člověk více vystresovaný. Hlásí vám, co přijde a upozorňuje na nebezpečné situace. Teď jsem to nikdy přesně nevěděl. Musel jsem jet opatrněji, ale přibrzdil jsem si vždy až těsně před daným místem. Řekl bych, že jsem díky tomu byl i rychlejší," dodal Tomeček.
