Karel Loprais o svém synovci: Aleš už je zralý na to, aby dosáhl na bednu
Jubilejní 40. ročník Rallye Dakar zatím přináší českým barvám radost zejména mezi kamiony. V historicky nejúspěšnější kategorii je po dvou etapách Aleš Loprais druhý a Martin Kolomý čtvrtý. Šestinásobný vítěz slavného závodu Karel Loprais věří, že jeho synovec má všechny předpoklady k tomu, aby v letošním ročníku atakoval stupně vítězů.
Aktuální pozici svého příbuzného nepovažuje za žádné překvapení. "Aleš je rád, že může jezdit v písku. Já jsem to vnímal stejně. A s ohledem na své umístění dokazuje, že to v něm umí," prohlásil Loprais.
"Je krásné, že se držíme na pódiu. Musíme poděkovat všem strážným andělům, kteří stáli při nás. Jeli jsme krásně, ale měli jsme jeden větší skok na přední nápravu. Museli jsme zastavit, a proto jsme ztratili více než pět minut," uvedl po včerejším dojezdu jeho synovec.
Zmíněnou ztrátu hodnotí "učitel" českého závodníka s nadhledem. "Nic neznamená. Takových pětiminutovek bude určitě ještě mnohem víc. Věřím, že to Aleš dotáhne a naopak získá nějaký čas ve svůj prospěch," pokračoval starší z rodinného klanu.
Letos se dakarská rallye vrátila po několikaleté pauze do Peru, což velezkušený pilot hodnotí s povděkem. "Kamiony se prakticky hned po startu dostaly do písku, což je vynikající věc. Všichni si ho mohou pěkně užít. Pro Tatru nebyl nikdy problémem, a proto věřím, že kluci během prvních etap získají náskok," konstatoval.
"Určitě je dobré závod dobře rozjet, ale ne úplně naplno. Aleš má nicméně za sebou Kamazy, takže zvolnit moc nemůže, soupeři by mu ujeli. Z tohoto důvodu je třeba jet od začátku na dost velký plyn," dodal.
Právě ruští rivalové jsou dle Lopraise i tentokrát o notný kus před zbytkem startovního pole. "Kamazy hrají stále jinou ligu. Kupříkladu Aleš má jedno auto a jedno doprovodné, Kamazy mají čtyři a navíc zázemí, které je opravdu nesrovnatelné."
V předchozích ročnících se závodníci museli především v Argentině vypořádat s úzkými štěrkovými či kamenitými cestami, kde se i několik desítek kilometrů nedalo předjíždět. V peruánských dunách je situace odlišná. "Jsou místa, kde vede jen jediná cesta, ale předjíždět se tam i s kamionem dá," upozornil osmašedesátiletý rodák z Ostravy, pod jehož křídly začínal Aleš Loprais v roce 2006 jako navigátor.
"Po mých zdravotních problémech usedl za volant jako hlavní pilot a od té doby se pořád zdokonaluje. Momentálně má nejlepší techniku, jakou kdy měl. Věřím, že je zralý na to, aby dosáhl na bednu," zakončil Karel Loprais.
