O Dakaru sním od dětství, ale snad ve F1 ještě nějaký příběh napíšu, doufá Grosjean
Romain Grosjean si zkraje února odvezl z Prahy v rámci vyhlašování Zlatého volantu ocenění za celoživotní přínos světovému motorsportu. Francouzský pilot formule 1 bere trofej hlavně jako poctu. A také důkaz toho, že si někdo všiml jeho práce. V době koronavirové pandemie si prodloužil přestávku, i během ní se ale musí udržovat v kondici.
Vedle pilota týmu Haas získala ocenění i italská motocyklová legenda a patnáctinásobný mistr světa Giacomo Agostini.
"Tohle je vždycky pocta. Milujeme závodění. Všichni jsme trochu sobci, protože chceme být první," říká pilot, který se ještě pod hlavičkou Lotusu octl poprvé na stupních vítězů při Velké ceně Bahrajnu v roce 2012.
"To jsem si říkal, že jsem jako dítě sledoval závodníky jako Alaina Prosta a teď jsem jeden z těch, na které se dívají děti. Byl to hodně silný pocit," vzpomíná v rozhovoru pro ČT sport.
"V tu chvíli si uvědomíte, že to, o čem jste snili, se prostě stalo. A když dostanete nějakou cenu, znamená to, že si lidé všimli, kolik jste do toho dali práce," dodává Grosjean.
Závodit chtěl odmala. "Už jako kluk jsem si říkal, že bych chtěl jezdit Dakar, protože jsem chtěl hledat zlato v poušti a na čtyřkolce jet dunami," směje se.
A jakmile ho otec vzal na závodní dráhu, měl Grosjean jasno. "Tehdy jsem si řekl, že to chci dělat," tvrdí.
Rychlost prý mají v rodině. Dědeček se jako sjezdový lyžař zúčastnil mistrovství světa i olympijských her, otec zase závodně boboval.
"Začal jsem na lyžích, měl jsem to v rodině, ale auta mě přitahovala víc. Možná jsem si vzal auto z bobů a rychlost z lyžování a všechno dohromady to dává tohle," přemýšlí.
Závodit se učil na motokárách. "Byly to stejné začátky, jak pro každého. Postupně se učíte, kategorie je to skvělá. Závodění ale není jednoduché nikdy. Když už jste ve formuli 1, máte pocit, že jste to dokázali, ale pořád musíte bojovat, abyste se tam udrželi," ví Grosjean.
Ještě v roce 2008 byl testovacím jezdcem Renaultu, o rok později už vlétl do F1 na plný úvazek.
"Bylo těžké vstoupit do rozjeté sezony. Skočil jsem do auta ve Valencii v srpnu 2009 a poprvé jsem tu specifikaci řídil až tam. Byla to skvělá zkušenost, jak se něco naučit."
Romain Grosjean o prvním závodu ve F1:
"Splnil se mi sen. Byl to vzrušující víkend. Musel jsem být hodně soustředěný. Valencia není jednoduchý okruh. Pamatuju si, že jsem byl v tréninku o čtyři sekundy pomalejší než Alonso, v dalším o dvě sekundy, v kvalifikaci jsem nebyl tak daleko za ním. Musel jsem se naučit moc věcí a dostat se dopředu. Měl jsem z toho takovouhle hlavu. Byl to skvělý víkend."
Přes Lotus se pak dostal až do Haasu, kde už kroutí pátý rok. "Ten projekt byl od začátku moc zajímavý, vzrušující. Je to pěkný příběh. Ale ještě jsem neskončil, snad něco do té své knížky přidám," říká třiatřicetiletý závodník, který v minulosti prošel i kategorií GP2.
Pandemie koronaviru neumožnila zahájení sezony královské motoristické disciplíny a zrušeno je prozatím osm závodů. Kdy nový ročník začne, tak není jisté. Grosjean si tím pádem prodloužil přestávku.
"Zima je strašně krátká. Lidé si říkají, že máme dlouhou pauzu, ale ona to není pravda, protože první dva týdny v prosinci je spousta aktivit se sponzory a od půlky ledna začínáme vše chystat."
Jízda na simulátoru, zimní testování a program od trenérů na každý den. I to je rutina pilotů F1. "Musíte se udržovat fit. Takže mám možná volných čtyři nebo pět dnů. Ale mám tenhle sport rád, takže si nestěžuji," doplňuje Grosjean.
A dívá se dopředu. Až jednou v seriálu skončí, rád by si zkusil i Dakar. Ten závod, na který myslel, už když mu bylo šest.
"Manželka z toho není úplně nadšená, ale doufám, že to překousne a jednou mi to dovolí. Sním o tom od dětství," doufá.
