Zdevastované koleno je minulostí. Koudelka zase skáče a z výsledků už se nestresuje

"Mám plastiku křížového vazu, měl jsem urvaný kus menisku a ještě čéška byla pochroumaná. To koleno bylo hodně zdevastované," popsal pětinásobný vítěz závodů Světového poháru.

Měl se léčit nejméně rok. "To zranění bylo na dvanáct až patnáct měsíců a já už jsem po osmi měsících absolvoval své první skoky. I pan doktor Staša, který mě operoval, odvedl perfektní práci. Pak v Lublani na sportovní klinice se to takhle urychlilo, to bylo úplně výborné," pochvaloval si.

Ve slovinské metropoli na klinice vedené Mitjou Bračičem strávil několik měsíců. "Když jsem tam jel, tak jsem byl ve stavu, že když jsem vystoupil z auta, tak jsem furt kulhal. Nemohl jsem běhat, nic, to byl ten začátek. Bylo potřeba nabrat svalovou hmotu, co se týče té nohy, protože byla hodně zesláblá. Za čtyři pět měsíců, co jsem tam byl, tak se to neuvěřitelně zlepšilo. Teď poslední testy, co jsem tam měl, tak byly ještě lepší než před zraněním, takže s tímto jsem naprosto spokojený," pochvaloval si dvaatřicetiletý skokan.

Strach vzal rychle za své

Díky úspěšné rehabilitaci se mohl znovu postavit na začátek nájezdové stopy. Začínal na malém můstku, kde letěl lehce za hranici šedesáti metrů. "Určitě jsem měl před prvním skokem strach. Když skokan neskáče devět měsíců, tak nejsem ten typ člověka, který by neřekl, že se bojí. To jsem se bál. Bylo to přesně tak, jak jsem s tím počítal. Že skočím ten první skok, a když nebude nic bolet, tak to ze mě spadne. To také nastalo," vzpomínal.

V Planici se postupně dostal na střední můstek, kde se chystá skákat i v Rakousku. Po dlouhé pauze si musí zvykat i na nové lyže, které jsou o šest centimetrů kratší než ty předchozí. "To je opravdu hodně. Musel jsem jít i s váhou o nějakých dvě a půl kila dolů," řekl.

Když stejně dlouhé lyže zkoušel dříve, vůbec mu nevyhovovaly. Teď mu je upravil staronový trenér českých skokanů Vasja Bajc. "Ty lyže vzal, upravilo se těžiště, všechno se udělalo úplně jinak a najednou to začalo fungovat," pochvaloval si Koudelka.

Návrat na Turné? A co olympiáda?

Přál by si, aby se mohl do Světového poháru vrátit na přelomu roku na Turné čtyř můstků. "Ale zatím nad tím tolik nepřemýšlím. Mám strašně málo skoků a na tom velkém, kde se skáčou závody, nemám ještě ani jeden. Neberu to, že na Turné musím být, ale určitě by mě potěšilo, kdybych tam mohl být," přemítal.

Je vděčný, že může znovu skákat. A díky tomu se i výrazně uklidnil. "Necítím na sebe žádný tlak. Pro mě je strašně důležité, že jsem se na ten můstek vrátil. Když se mi skok nepovede, tak si dole zanadávám, ale to bude rychle pryč a pak si řeknu, že taky jsem už nemusel skákat vůbec," vyprávěl.

Ani vidina olympijských her v Pekingu ho zatím nijak nestresuje. Chtěl by hlavně potěšit své blízké. "Mám motivaci, aby mě děti viděly v dobré náladě na můstku a mohly mi u televize fandit. Abych se stresoval z nějakých výsledků, tak to už nechci," dodal otec pětiletého Karla a dvacetiměsíčního Adama.