Kouzelné lyže fungovaly a "kotel" už ji nevyděsil. Nacpala jsem to tam na maximum, řekla Ledecká

Ledecká měla po startu největší naměřenou rychlost v závodu 124,77 km/h a na lyže se mohla spolehnout i v ledových strmých pasážích. Servisman Miloš Machytka, který v minulosti pomáhal k úspěchům slalomářce Šárce Strachové, namazal a nabrousil na slavný Kandahar pár lyží dlouhých 218 centimetrů a vážících 11,5 kilogramu.

"Miloš zase odvedl vynikající práci. Mám ohromnou radost, že mám takto rychlé lyže, a musím poděkovat i Atomicu. Kdyby mi dali nějaké jiné lyže, nemusela bych takhle dobře zajet. Budu na nich závodit dál," řekla Ledecká.

Právě velká rychlost, kterou díky dobře připraveným lyžím měla, je jedním z faktorů, které českou reprezentantku na sjezdech baví a pocit z nich si užívá. "Je to zvláštní, unikátní a vzrušující pocit. Jsem z toho vždycky úplně hotová. Prostě mě to strašně baví," popsala.

Čtyřiadvacetiletá lyžařka je dál třetí v hodnocení disciplíny a zůstává ve hře o malý křišťálový glóbus, který ještě žádný český sjezdař nezískal. Vývoj pořadí ale nesleduje. "Já to tak řeším závod po závodu. Jsem ráda, že se mi to povedlo, a těším se na další závod," pronesla.

V této zimě se Ledecká usadila ve sjezdařské špičce. Z šesti odjetých sjezdů byla dvakrát na stupních vítězů a čtyřikrát v desítce. Nevyšly jí jen sjezdy v Bansku, které byly techničtější. "Myslím si, že jsem se naučila zase o trochu víc lyžovat. Jsem rychlejší," uvedla. "Zkušenosti jsou ohromně důležité a dělají strašně moc. Já si potom víc věřím, jsem sebevědomější a vím, co mám od kopce čekat."

Sjezd v Ga-Pa odjela téměř perfektně, až na jednu branku v cílovém svahu přesně ve stanovené linii. "Já jen odhaduju podle pocitu, ale myslím, že jsem to odjela docela dobře. Pořád je ale co zlepšovat," konstatovala a plánovala, že se na videu podívá na vítěznou jízdu domácí Viktorie Rebensburgové.

Ve srovnání s tréninkem se jelo rychleji. I na to se Ledecká před startem připravila. "Věděla jsem, že všechno bude přicházet rychleji a s větší silou," uvedla. Podle svého zvyku přišla na stupně vítězů s lyžařskými brýlemi na očích.

Na pocity před startem už nedává. Někdy se cítila skvěle a nezajela dobře, jindy jí rozjíždění nevyšlo a výsledek měla báječný. "Snažím se moc nepozorovat a prostě to tam nacpat na maximum," řekla rovněž úspěšná snowboardistka.

V hledišti se objevilo několik českých vlajek. Nechyběli rodiče či děda Jan Klapáč, hokejový mistr světa z roku 1972. "Mám strašnej fan klub. Byli i slyšet," děkovala Ledecká.

Jednou mě dav fanoušků rozhodil

Na větší podporu si olympijská vítězka superobřího slalomu zvyká. "Jednou mě to úplně rozhodilo. Byli jsme někde loni před Vánocemi v Itálii a všichni tam hrozně řvali. Byla jsem tak vyjukaná, že jsem asi do čtvrté brány přemýšlela, proč řvou. Jestli to je na mě," uvedla. Tentokrát už věděla, co přijde. "Když jsem viděla ten dav, tak už jsem čekala, že by se to mohlo opakovat, a byla na to připravená."

Povzbuzování slyšela netradičně už při rozcvičování na startu. "Dá se tam dojet blízko. Měla jsem nahoře asi i nejsilnější aplaus ze všech. Když jsem koukala na holky, co jely přede mnou, tak nikdo tak silný aplaus neměl," těšilo ji.

V cíli domácí oslavovali vítěznou Rebensburgovou. I Ledecké by se jednou líbilo zvítězit v Česku. "Zajímalo by mě kde?" narážela na fakt, že na českých horách není homologovaná trať pro sjezd. "Ale bylo by to fantastické," zasnila se.

V neděli Ledeckou čeká v Garmisch-Partenkirchenu super-G. Minulý týden v Krasné Poljaně v něm dosáhla desátým místem nejlepšího výsledku v SP. "Uvidíme, jak to bude tady. Doufám, že to bude hezky postavený. Kopec znám, to je výhoda," řekla.