Prezidentem Mezinárodní lyžařské federace (FIS) se stal lichtenštejnský právník Alexander Ospelt. Ve volbách o jediný hlas porazil dosavadního šéfa FIS Johana Eliasche, který během svého působení získal řadu kritiků hlavně z řad alpských, severských a severoamerických zemí i některých hvězdných závodníků.
Ospelt, který byl dosud členem rady FIS, vyhrál poměrem hlasů 65:64. Mandát na řízení světového lyžování a snowboardingu získal na následující čtyři roky. „Pořád jsme rozdělení. Mým úkolem je nás nyní sjednotit a vrátit mezi nás radost. Chceme zlepšit naši situaci a díky tomu se stát atraktivnějšími pro sponzory a investory,“ odpověděl na tiskové konferenci na otázku, co vidí jako svůj první úkol.
Konkrétní plány má také pro alpské lyžování. „Potřebujeme najít televizní formát, který netrvá déle než hodinu a 50 minut. Potřebujeme, aby byli sportovci více vidět, musíme je lépe propagovat. Lidé chtějí vidět hvězdy,“ řekl.
Také chce posílit jednotlivé disciplíny v regionech, kde mají tradici a fanoušky. Z toho důvodu pro něj například nedává smysl pořádat lyžařský sjezd v Číně, naopak se sem hodí soutěže ve freestyle lyžování.
Eliasch byl prezidentem FIS od roku 2021. Kritici mu vyčítali, že řídí federaci autokraticky, netransparentně a že FIS příliš utrácí. Zatímco před pěti lety švédský rodák kandidoval coby zástupce Británie, jejíž pas také vlastnil, tentokrát se o funkci ucházel jako zástupce Gruzie. Švédsko a Británie odmítly jeho kandidaturu podpořit, tak přijal ještě gruzínské občanství.
Funkci však Eliasch, který dříve býval šéfem firmy Head, vyrábějící lyžařské vybavení, neobhájil. Průběh kongresu od začátku naznačoval, že to nebude mít snadné. Nejdříve delegáti změnili program, když 88 procent z nich hlasovalo, aby se volby posunuly na první bod jednání. Následně 60 procent účastníků odhlasovalo používání papírových hlasovacích lístků místo elektronického hlasování, což podle AP naznačuje nedůvěru v současnou administrativu FIS.
Proti tomu, kam se FIS pod Eliaschovým vedením ubírala, vystupovali hvězdní lyžaři Mikaela Shiffrinová a Marco Odermatt. FIS také získala kontrolu nad komerčními právy na své akce, jako jsou mistrovství světa a závody Světového poháru, což vedlo k právním sporům a nespokojenosti některých národních svazů.
Ospelt ve svém volebním programu zdůrazňoval realistický a transparentní finanční plán a také lepší sdílení znalostí mezi svazy. „Chci, abychom skutečně působili jako rodina, která se o sebe navzájem stará a rozvíjí se ve světový sport. Je atraktivnější mít medailisty z 80 zemí, a ne mistrovství Švýcarska, Rakouska nebo Německa,“ uvedl před volbami, které pro něj nakonec byly úspěšné.
Eliasch po volební porážce přijde také o členství v Mezinárodním olympijském výboru. Obvinil MOV, že se snažil ovlivnit výsledek voleb vedení FIS. Uvedl, že to slyšel „od mnoha lidí“. „Musíme se proti tomu tvrdě vymezit, protože jsme nezávislá organizace,“ řekl.
Na porážku reagoval smířlivě. „Vždycky jsem říkal, že nemůžu prohrát, protože buď dostanu zpátky svůj život, nebo vyhraju volby. Takže tak či tak mám radost,“ prohlásil.
Na kongresu se volila také nová rada FIS. Mezi jejích 18 členů zveřejněných na webu FIS se nedostal český kandidát Roman Kumpošt, jenž se ucházel o znovuzvolení.
