Z USA přes Rusko do Finska. Sedli jsme si dobře s trenéry i s hráči, hlásí Šulák
Prožil čilá léta. Libor Šulák se hodně nacestoval, ale teď si libuje. Herní pohodu po boji o NHL na farmě Detroitu a krátkém angažmá v KHL v Čerepovci našel ve Finsku a poprvé od mistrovství světa 2018 v Dánsku se těší na vystoupení v dresu české reprezentace. Doufá, že na Švédských hrách ve Stockholmu využije načerpané zkušenosti a po působení v národním týmu pod Josefem Jandačem se předvede v dobrém světle Miloši Říhovi.
"Mám z Finska suprovou náladu. Dostal jsme se tam do toho, co jsem hrál dřív. Jsem rád, že jsem tam šel. Líbí se mi tam, daří se mi tam a mám to tam rád," řekl Šulák, který si v dresu celku KooKoo Kuovola připsal ve 22 zápasech 13 bodů za pět branek a osm asistencí.
V minulém ročníku bojoval o NHL, ale dočkal se jen šesti utkání v dresu Detroitu, jinak působil na farmě v Grand Rapids v AHL. Rozhodl se pro návrat do Evropy a nelituje toho, přestože v aktuálně nejhorším týmu zámořské soutěže nyní dostávají hodně prostoru jeho krajani – obránce Filip Hronek a útočník Filip Zadina.
"Nevím, těžko říct. Možná jsem tam mohl vydržet. Možná bych tam hrál, možná ne. To je těžké. Já jsem se prostě rozhodl odejít, protože tam byla velká konkurence a nechtěl jsem strávit další rok na farmě. Chtěl jsem zase jít hrát hokej, protože ani na té farmě jsem neměl takovou pozici, jakou bych chtěl," prohlásil Šulák.
Red Wings sleduje na dálku a fandí oběma kamarádům v jejich dresu. "Sice se Detroitu nedaří, ale oni hrajou. To je pro ně super. Mají nějakou roli v týmu a třeba do dvou let budou zase zpátky v play-off a bude se jim dařit líp," doplnil Šulák.
Ze zámoří se vydal do KHL, ale Čerepovec opustil už v druhé polovině listopadu s bilanci 19 zápasů a dvou bodů za gól a asistenci. "Bylo to takové těžší. Neměli jsme nějaký extra tým nebo papírové předpoklady. Nedařilo se a já měl navíc pár zranění. Utrpěl jsem otřes mozku a měl zlomený nos. Potom natažené vazy v kotníku, takže to bylo nepříjemné," uvedl Šulák.
Libor Šulák:
"Poznal jsem Ameriku a Rusko. Určitě jsem tam nabral nějaké zkušenosti. Uvidíme, jak budu vypadat na ledě a v konkurenci tady v nároďáku, a moc se na to těším."
Ve Finsku už hrál v ročníku 2017/18 za Pelicans Lahti a teď si další angažmá v lize znovu užívá. "Sedli jsme si dobře s trenéry i s hráči. Když jsem přišel, tak se mi tam začalo dařit, takže to bylo super na hlavu a od toho se to odvíjelo dál," podotkl.
Přestože je ve Finsku maximálně spokojený, KHL by si v budoucnu ještě rád zahrál. "Prostě to tam nevyšlo, ale nezavíral bych dveře do Ruska. Budu se tam snažit dostat zpátky a myslím, že přes Finsko je ta cesta," uvedl Šulák, který má v Kouvole smlouvu do konce sezony.
S možností návratu do Severní Ameriky je opatrnější. "To je těžší. Bude mi šestadvacet let a tam je hrozně velký příliv mladých hráčů. Musel bych nějak ohromně vystřelit, abych si řekl o takové angažmá. Ale může se stát všechno," řekl odchovanec Pelhřimova, jehož si Detroit vyhlédl před dvěma roky ze Znojma z EBEL.
