Ve Fribourgu jsem byl hodně vytížený a dařilo se mi, řekl Birner po prvním tréninku
Nad pozváním reprezentačního kouče Josefa Jandače do přípravy před mistrovstvím světa v Dánsku neváhal Michal Birner ani vteřinu. Vpřed ho mimo jiné žene touha po medaili. Zahrál si na šampionátech v předchozích dvou letech, předloňském Světovém poháru i na olympijských hrách v Pchjongčchangu, zisk cenného kovu mu však stále uniká.
"Chuť je vždy. Nechtěl jsem končit sezonu 20. března, chtěl jsem hrát dál. A jak už jsem řekl několikrát – reprezentaci nedomítnu, pokud k tomu nebudou opravdu vážné důvody. Vůbec jsem nepřemýšlel nad tím, že bych nejel," uvedl Birner.
Dvaatřicetiletý útočník švýcarského Fribourgu je zdravotně v pořádku. S lékaři řešil jen menší handicap, který ho limituje spíše mimo led. "Říkali, že není problém, abych jel na sraz národního týmu," pokračoval rodák z Litoměřic.
Turnajů v reprezentaci mu přibývá, ale na výraznější úspěch čeká. "Ne snad, že bych se cítil pod tlakem, ale člověk má přirozeně chtíč něco vyhrát. Vyhlížím tedy šampionát s tím, že bych tam chtěl zase nechat maximum, aby se medaile dovezla," prohlásil Birner.
Místo v Jandačově výběru si nicméně musí nejprve zasloužit. Dlouhou přípravu na druhý vrchol sezony bere jako fakt. "Kolem olympiády to uteklo docela rychle. Teď před mistrovstvím světa je zápasů docela hodně, ale když máte touhu si místo vybojovat, musíte to podstoupit jako kdokoli jiný. A já jdu bojovat o to, abych místo v týmu měl."
Od Her v Pchjongčchangu se cítil dobře fyzicky i herně. "Byl jsem hodně vytížený a osobně se mi dařilo. Jen škoda, že nám to nevyšlo jako týmu. Každé vyřazení z play-off je nepříjemné a vždy to chvíli bolí," komentoval čtvrtfinálovou porážku s Luganem 1:4 na zápasy.
"Udělal se velký posun oproti minulé sezoně, kdy jsme hráli o udržení, takže v klubu byli spokojení. My jsme ovšem cítili, že Luganu jsme měli vzít přinejmenším více utkání. Nebo celou sérii vyhrát, protože každý duel kromě prvního, kdy jsme prohráli 2:6, byl na hraně. Ukázala se ale zkušenost soupeře," řekl Birner.
Po zmíněném vyřazení tak stihl alespoň krátkou dovolenou. "V sobotu jsme se vrátili s rodinou z Kataru. Byli jsme tam pět dnů, ale u mě je to trošku složitější, protože nevydržím pět dnů nic nedělat. Hotel se proto řešil podle toho, který měl nejlepší posilovnu. Vždy jsem si vyčlenil dvě hodiny pro sebe a zbývající čas jsem se snažil věnovat rodině. Bylo fajn na chvíli vypnout od hokeje."
Ve Fribourgu zůstane i v příští sezoně. "I když kolem Nového roku se řešilo, co se mnou bude. Nebyl jsem spokojený s rotací cizinců a trochu jsem se s tím sžíval, ale pak se to ustálilo. Místo jsem měl, a když jsem odjížděl, tak při sezeních s trenérem a manažerem byla z jejich strany spokojenost, takže není důvod něco měnit," uvedl Birner.
"Pokud má člověk rodinu, už na to musí hledět a nedělat unáhlená rozhodnutí. A my jsme v tomto ohledu ve Švýcarsku maximálně spokojení. Co se týká rotace cizinců, už vím, do čeho půjdu. Musím podávat takové výkony, abych byl co nejméně na tribuně," konstatoval.
Věří, že Fribourg udělá další krok vzhůru, k čemuž by mohl pomoci mimo jiné i Michal Řepík. Na Birnerovo hokejové dvojče má totiž klub opci. "Je to samozřejmě moje přání, aby přišel, ale uvidíme, jakou cestou se management vydá. Můj názor znají, a když jsem odjížděl, tak jsem jim říkal, že jestli je nějaká šance, aby ho podepsali, ať neváhají. Osobně si vždy užívám, když hrajeme spolu," nezastírá bývalý hráč Liberce nebo Čeljabinsku.
"Navíc přijdou zkušení beci Philippe Furrer z Lugana a další reprezentant Noah Schneeberger z Davosu, takže věřím, že nějaký posun směrem nahoru zase přijde," zakončil Birner.
